Kabuki se v Japonsku těší velké oblibě. Jde o jednu z forem tradičního japonského divadla, pro které je typická kontinuita vývoje a úcta k tradičním formám.
Kabuki se vyhranilo v 17. století. Charakteristická je pro ně značně stylizovaná jevištní forma, výrazné líčení herců, efektní a okázalé kostýmy, dramatická gesta i mluva postav a také tradiční hudební doprovod. Ženy zde stejně jako v jiných formách japonského divadla nesmějí vystupovat a jejich role hrají vždy muži. Vyvinula se tak takzvaná onnagata – muž hrající ženské role. Dříve docházela „proměna“ tak daleko, že tito herci hráli ženské role už celoživotně…
Zajímavé přitom je, že u zrodu tohoto divadla stála právě žena – chrámová tanečnice Izumo no Okuni. Po čase však bylo veřejné vystupování ženám zakázáno. Repertoár divadla tvoří občanské tragédie sewamono, historické příběhy džidaimono a taneční hry šosagoto. Představení probíhají na jevišti s výpravnou scénou, vybaveném mnoha různými mechanismy (propadla, otáčecí části) a herci podávají často akrobatické výkony. Vzrušující podívaná je tak zaručena.
