Matka hanské civilizace, Matka Číny, Král hrůzy a smrt přírody. Tak by se dala ve zkratce nazvat velkolepá cesta čínského kajakáře od pramene Žluté řeky na Tibetské náhorní plošině k deltě ústící do Pochajského zálivu.
Na to musíte mít hodně dobrodružnou povahu. Semit, původně čínsky Huacan Li, si svůj pseudonym zvolil podle semitských kmenů, které, jak říká, „před tisíci lety opustily Mezopotámii, aby prozkoumaly neznámo“.
Setkání s Králem hrůzy
Přestože Semit nebyl v kajaku nováček (měl za sebou jednu týmovou a dvě sólové expedice včetně 2500 kilometrů po proudu Perlové řeky), na Žlutou řeku s délkou téměř 5500 kilometrů vás nepřipraví nic. Zvlášť na peřeje zvané Král hrůzy. „Bylo to, jako když vás hodí do pračky,“ popisuje Semit své setkání s vražednou silou řeky. V roce 1987 tam během expedice na raftu zahynulo sedm lidí a od té doby se celou Matku Číny nepokusil sjet nikdo.
„Neměl jsem čas na jakékoli pocity. Veškerou energii mi zabrala snaha zabránit tomu, aby se kajak převrhl. Stačila jakákoli drobná chyba a nikdo by mě nezachránil ani nenašel moje tělo,“ říká k tomu Semit. K peřejím se dostal po šestapadesáti dnech a šestnácti stech kilometrech vcelku pohodového pádlování, a když konečně uslyšel řev bouřící vody poblíž Tangnaihe, mohl si jen vzpomenout na pomyslný vodní hřbitov a doufat, že v něm neobsadí další místo. Krátce předtím, než se pustil do vražedného kaňonu, mu dokonce telefonoval přeživší člen expedice z roku 1987 a odrazoval ho od pokoušení štěstí. Semit zdvořile odmítl.
„Strach je horší než proud. Zničí vaši sebedůvěru i instinkty,“ poznamenal k tomu. O dva dny později ho řeka nicméně málem přemohla – převrátil se a až napopáté, po deseti minutách lapání po dechu v ledové kalné bouřlivé vodě, se mu podařilo dostat hlavu nad hladinu. Král hrůzy nakonec nechal Semita naživu a dovolil mu po 234 dnech vystoupit z lodi a vrátit se domů.
Když jeho výškoměr ukázal nulu, vody kdysi mocné řeky bylo tak málo, že táhl kajak bahnem a byl stále ještě šest kilometrů od moře. Mocná řeka zapomněla na svou divokost a rozlila se do krajiny jako velké zrcadlo.
Faktaz pěny:
- Semit si během své cesty všímal i vlivu civilizace na přírodu a zaznamenal jev, který nazval „poproudismus“ – znečištění a jedy vypouštěné do řeky se prostě týkají „těch po proudu“.
- Plavbu zahájil v dubnu 2015 a v autě naloženém technickou výbavou plus dvěma záložními kajaky ho po zemi doprovázela jeho žena Žang.
- Přestože čínské děti se o Žluté řece učí jako o Matce Číny, Semit s překvapením zaznamenal, že její dvě třetiny tečou oblastmi obývanými Tibeťany, muslimskými Huii a Mongoly.
- Žlutá řeka na své cestě k moři klesá asi o 4420 m.
