Během sezóny mlýny kotvily na řece, přes zimu bývaly vytaženy

Během sezóny mlýny kotvily na řece, přes zimu bývaly vytaženy Zdroj: Jakub Hloušek

Stavba dřevěného mostu trvala pouhých devět dnů
Kromě mlýnských kamenů je kompletní zařízení takřka výhradně ze dřeva
Plovoucí mlýn se skládal z paralelně spřažených člunů
Počet plovoucích mlýnů na jednom stanovišti dosahoval počtu až dvanácti plavidel
Uvnitř mlýna jsou naaranžovány nezbytné pomůcky každého správného mlynáře
11
Fotogalerie

Jak se mlelo u Dunaje. Prohlédněte si poslední plovoucí mlýn na Slovensku

Cesta úrody z blátivého pole k voňavému chlebu, buchtám i koláčům bývá dlouhá. Nejprve je nutné sklizené zrní správně semlít. Jak se s tímto úkolem úspěšně porvali v Podunají ukazuje netradiční mlýn na okraji města Kolárova.

Elegantní most

Standardní představu mlýna u nás většinou zosobňuje bytelné kamenné stavení na samotě za vesnicí, opatřené masivním vodním kolem, které dnem i nocí monotónně klape. K němu ještě zákonitě patří náhon s hlavatou vrbou, kde v noci posedává vodník, nabručený mlynář a jeho krásná dcerka. Zde na rameni Malého Dunaje kotví vodní mlýn úplně jiného střihu. Ten představuje slovenský unikát, neboťse jedná o jediný z tamních plovoucích mlýnů, co se dochoval do dnešních dnů. Nicméně pozoruhodných rarit se zde sešlo víc. A dohromady tvoří kouzelný soubor památek lidové architektury Žitného ostrova. Prvně bezpochyby upoutá pozornost dřevěný krytý most, jehož ladná konstrukce s útlými sloupy, se romanticky zrcadlí na klidné hladině. Délka mostu činí necelých devadesát metrů. Naši slovenští sousedé ho občas rádi prezentují jako nejdelší dřevěný krytý most Evropy. Při vší úctě k nim, známý Kapellbrücke ve švýcarském Lucernu je mnohem rozsáhlejší. Ale oproti kolárovskému se táhne nad jezerem, a nikoli nad řekou. Původní most tu vznikl v druhé půli předminulého století, kdy nahradil přívoz. Později ho zničili ledové kry. Nynější most je volnou kopií z počátku devadesátých let minulého století. U něj se na travnatém břehu ležérně kolébají kačeny a posedávají rybáři i zdejší mládež. Tady vládne příjemná atmosféra odpolední pohody.

Plavidlo ze starých časů

Ihned naproti je uvázán plovoucí mlýn. Ten zvenčí trochu připomíná kolesový říční parník. Ovšem bez komína. Plovoucí, neboli lodní mlýny posazené na člunech důmyslně využívaly sílu mohutného proudu. Takový mlýnů, co vroubily koryto Dunaje a ostatních přilehlých nížinných řek Uher, dříve existovaly stovky. Na konci předminulého století však úřady začaly drasticky omezovat jejich výstavbu, poněvadž blokovaly lodní dopravu. Historické rytiny zachytily skupinu lodních mlýnů rozestřených po celé šíři Dunaje u Budapešti. Kličkovat s velkým parníkem mezi nimi opravdu musela být „radost“. Seskupení lodních mlýnů občas vytvářela celé plovoucí osady. Dnes jich zůstalo pouze pár osamělých kousků. Kromě Slovenska například ve Slovinsku, Maďarsku, Chorvatsku i Rakousku. Ohledně historie kolárovského mlýna se informační prameny hodně rozcházení. Některé zmiňují, že jeho prvotní působiště bylo na řece Váhu. Pak údajně dlouhá desetiletí odpočíval v Muzeu slovenské dědiny v Martině. Nakonec se po kompletní rekonstrukci vrátil zpět do Podunají. A znovu zaujmul místo na vodní hladině. Jiný zdroj zase tvrdí, že tady jde o přesnou repliku mlýna z Radvaně nad Dunajem osazenou mnoha původními díly.

Půvabný skanzen

Návštěvníci uvnitř plně vybavené mlýnice najdou hezké minimuzeum. Jen je potřeba si přes facebookové stránky ověřit otevírací dobu a raději se ohlásit předem. Já jsem se sem vypravil okolo půle října, těsně před koncem klasické turistické sezóny. Rychlá reakce na zájem o prohlídku mě potěšila. Za mlýnem se dále rozprostírá volnočasový areál, kde se konají různé kulturní, společenské i gastronomické akce. A místní obyvatelé si sem i ve všední den rádi zajdou posedět, odpočinout či trochu popít ve stylové dřevěné krčmě. Komplex zároveň ještě doplňuje budova typického selského domku s doškovou střechou, masivní venkovní pec a technicky laděné exponáty.