Je to Italy milovaná hora. Monte Lussari, obklopená vrcholy Julských Alp, je významným poutním zastavením a místem, kde se míchají hned tři kultury. Říká se jí také „hora tří jazyků“, obklopená je úžasnou scenerií a jedním z nejstarších italských lesů.
Půvabné zvuky linoucí se z houslí, viol nebo klavírů po celém světě mají svůj prapůvod právě tady: v lese, kterému Italové ve svém severovýchodním rohu země říkají milionový. Cestou na horu do výšky 1790 m n. m. na vrcholek Monte Lussari vidím staleté smrky, ze kterých se hudební nástroje vyrábějí. O jejich kůru si tady dřou starou srst medvědi, v jejich stínu odpočívají vlci. Pokud toužíte nějakého huňáče spatřit v divočině na vlastní oči, můžete se po boku odborníků vydat na jejich „hon“. Nečekejte ale, že to bude zadarmo. V hlubokých lesích a drsných horách se doporučuje strávit minimálně tři dny.
Furlanština
Na samém vrcholu Monte Lussari tiše rezonující les střídá jiný zvuk a dost výrazný: kostelní zvony. Ohromujícímu okolí dodávají ještě tajemnější náladu. Vysoký dřevěný kříž ční do nebe, ostrý vítr šlehá do tváře, mraky se ženou jako splašené a léto v plném proudu člověk nechal kdesi dole v údolí. Mlha halí a zase odhaluje divoké přírodní divadlo, vrcholy šplhající se téměř k obloze. Dalekohledem přibližuji ty ostré pyšné vrchy se zbytky sněhu. A pouhým okem tady vidím hned do tří zemí: Slovinska, Rakouska a Itálie.
Po staletí jsou východní Alpy přirozenou hranicí mezi latinským, germánským a slovanským světem. Ne vždy bylo toto pestré soužití pohodové: zdejší hraniční kraj si během první i druhé světové války prošel svým peklem. Různé kultury se řádně promíchaly stejně jako jazyky. Výsledkem je furlanština, která je tady živá a je vedle italštiny oficiálním jazykem. S furlanštinou se běžně potkáte v italské oblasti Friuli-Venezia Giulia, hlavně v okolí města Udine, kde narazíte třeba na bilingvní názvy ulic a měst na ukazatelích.
Svatyně tří národů
Pod samým vrcholem se z malého kostela linou do okolí pro změnu jiné tóny: tentokrát kdosi rozeznívá varhany. Svatostánek obklopuje desítka přilehlých malých domků: většinou zázemí pro hladové turisty nebo poutníky. Uvnitř kostela potkám jen mladého muže, který před chvílí hrál na varhany. Na zpovědnici visí nápis: Slovensko, Deutsch, Italiano – své hříchy tady můžete ze sebe vychrlit ve třech jazycích a s jazykovou pestrostí se počítá i při bohoslužbách.
Barevnými vitrážemi pronikají poslední paprsky dne, v šeru září na oltáři socha Marie s dítětem. Váže se k ní zázrak, který se tady traduje a sahá do daleké historie. Pasáček ovcí měl sochu Panny Marie objevit na vrcholu, když hledal své stádo. Sochu odnesl do vsi údolí, na druhý den se ale objevila znovu na Mt. Lussari. Stejná situace se měla zopakovat třikrát, až lidé rozhodli postavit kostel. Z původní stavby z 12. stol. dnes už nezbylo nic, současná podoba (s úpravami) je ze století šestnáctého, kdy se tady prokazatelně poprvé začali scházet poutníci. A dělají tak dodnes: mariánský kult je v tomto kraji živý a silný.
Čeština v hospodě
Přestože je vrchol léta, lidí potkám jen pár. Se sklonkem dne zavírají krámy a na hoře zůstává jen hrstka těch, kteří tady v jediném hotelu stráví noc. Postupně se vynořují ze studené mlhy v restauraci. Šéf restaruce Juro každému podá ruku, pozdraví jeho jazykem a dobrý večer a dobrou chuť vystřihne i v češtině (pár slov se naučil od českých lyžařů). A brzy je veselo, teplo, voní dřevo i víno a v kuchyni umějí doslova kouzla. Stoly se plní italskými a regionálními specialitami: bruschetta s rajčaty, studené plátky rostbífu, cukety v košíčku z křupavé parmazánové placky, parmiggiano z lilku, rajčat a mozzarelly, gnocchi s rukolovým krémem, srnčí medailonky s opečenými bramborami a jablečným topingem… až se z toho točí v takové nadmořské výšce hlava. A když číšník nabídne na závěr jablečný štrúdl s dokonalou německou výslovností, na chvíli i zapochybuji, kde to vlastně jsem.
Kudy na Mt. Lussari
Na Mt. Lussari se dostanete lanovkou z vesnice Camporosso nebo pěšky. Na vrcholek vede trasa Sentiero del Pellegrino, dostanete se k ní také po Alpe Adria Trail. Zkrácená verze horského treku, který vede územím tří zemí, je dlouhá 123 km.
Když se objeví na Monte Lussari první sníh, je zpráva hned v novinách. Oblast je oblíbená mezi lyžaři. Jedna ze sjezdovek vede přímo z Mt. Lussari. Vyhlášená je sjezdovka Prampero, přezdívaná královna svahů je dlouhá téměř 4 km. V blízkosti hory je oblíbené lyžařské středisko Travisio, ski areály jsou propojené také se svahy Mt. Lussari.
