St. Gallen

St. Gallen Zdroj: St. Gallen – Bodensee Tourism

Knihovna zdejšího opatství vznikla v 8. století.
Červené náměstí pokryli umělci rudým kobercem.
Prvního srpna umisťují na horu Säntis obří švýcarskou vlajku.
4
Fotogalerie

Malebné město plné kultury, historie a skvělého jídla. Švýcarský St. Gallen potěší všechny vaše smysly

Snad žádnému jinému městu ve Švýcarsku neproudí v krvi tolik vzdělanosti, kultury a dovedností. Když mu „pustíte žilou“, zavalí vás tokem zážitků útočících na všechny smysly.

Když si irský mnich Gallus zřizoval na počátku sedmého století poustevnu, rozhodně neplánoval, že po jeho smrti vyroste na tomto místě benediktinský klášter i věhlasné město. Jenže členové řádu se ukázali jako schopní podnikatelé. Obchodovali, kupovali pozemky, vybírali clo a provozovali nemocnici. A jelikož nejedli maso, přemýšleli, čím zaplní kromě chleba své žaludky. Volba padla na sýr, na jehož přípravu přinesli bratři recept ze sousední Itálie. Návod k výrobě rozšířili mezi sedláky chovající krávy a sýrové impérium bylo na světě.

„Zpočátku se jednalo pouze o tvarohový produkt typu cottage ze zkyslého mléka,“ říká Matthias Kündig, jehož rodina pracuje v mlékárenském průmyslu již po tři generace. „První polotvrdý sýr vyrobený za použití syřidla spatřil světlo světa v našem regionu až v patnáctém století. Od té doby se stal výhodným obchodním artiklem a proslulou pochoutkou kantonu St. Gallen,“ dodává znalec sýrů.

Každopádně i „masomilci“ si přijdou v metropoli s přibližně sedmdesáti pěti tisíci obyvateli na své. Při procházce uličkami je omamná vůně sanktgallenské klobásy bezpečně dovede k nejbližšímu stánku. Místní specialita vytvořená cechem řezníků však od roku 1438 podstatně změnila složení. Nyní ji tvoří kombinace telecího masa, koření a čerstvého mléka, které jí dává bílou barvu a jemnou chuť. Zakusuje se bez hořčice, jen se zvláštní bulkou chleba zvanou bürli.

Náměstí s kobercem

V St. Gallenu se však rozhodně domůžete i „kulturní potravy“. Hned v historickém centru vás čeká pohled na sto jedenáct arkýřů. Výstupky vyčnívající z průčelí či z nároží budov zdobí dřevořezby ovoce, rostlin, zvířat, andělů, grimas nebo map kontinentů. Arkýře vypadající jako luxusní výkladní skříně přilepené na zdích byly symbolem bohatství. Místní kupci jimi dávali najevo své postavení, moc a trumfovali se mezi sebou, kdo bude mít krásnější dekoraci. Nicméně tyto stavební prvky sloužily i k praktickým účelům. Tím, že umožňovaly výhledy do stran, dávaly majitelům domů přehled, co se na ulici děje.

Opatství v St. Gallenu je od roku 1983 zapsáno mezi památky světového dědictví UNESCO. Informace poskytovala i jeho knihovna, kterou znalci označují za jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších na světě. Vznikla v osmém století a čítá na sto sedmdesát tisíc vzácných svazků. Ty si lebedí v rokokovém sálu ve společnosti dva tisíce sedm set let staré mumie Shepenese, dcery egyptského kněze, jež byla klášteru v St. Gallenu darována. „Posilovna mozkových buněk“ je také nejstarší a zároveň první veřejnou bibliotékou umožňující půjčování knížek ve Švýcarsku. Domů si zde můžete odnést tisky vydané od roku 1900, starší poklady uvidíte jen v čítárně. Každý rok také probíhá v hlavním sále tematická výstava, kde si drahocenné exponáty umístěné ve skleněných vitrínách mohou zájemci prohlédnout zblízka. Pro zaměstnance to však znamená práci navíc. Každý den musí u vystavených knih otáčet stránky, aby nezůstaly slepené a nevybělilo je denní světlo.

Cestou z knihovny kolem domů jak z cukrkandlu vás ani nenapadne, že narazíte na moderní „architektonický šok“. Na Červeném náměstí leží velmi odvážné dílo umělkyně Pipilotti Rist a architekta Carlose Martineze. Celé veřejné prostranství je včetně přilehlých ulic potaženo rudým kobercem z gumového granulátu. Svojí texturou připomíná umělý povrch tenisového kurtu. Ze země vyrůstají obrovské gauče, stolky a nad hlavami se vznášejí velké lustry vypadající jako bílé balvany. V největším švýcarském obýváku pod širým nebem si během dne hrají děti. V poledne v něm tráví zaměstnanci z okolních firem svoje přestávky a večer zase svítící prostor přitahuje mladé lidi, kteří se jako můry slétávají ke společnému posezení.

Vyšívací epicentrum

Život uprostřed středověkého St. Gallenu přinášel lidem relativní dostatek, ovšem existence za jeho hranicemi nebyla rozhodně nic příjemného. V krajině s nadmořskou výškou sedm set metrů nad mořem bujelo jen konopí a len, ze kterých si mniši tkali oblečení. Benediktini brzy naučili řemeslo také místní obyvatele, jejichž zručnost posléze vytvářela znamenité plátno putující až do Španělska a Portugalska. Když se okolo roku 1700 tkalci seznámili s uměním tureckých ručních vyšívaček, učarovalo jim natolik, že se rozhodli tímto způsobem zdobit svoje tkaniny. Jehly se ve východním Švýcarsku staly hlavním pracovním nástrojem více než čtyřiceti tisíc žen a konfederace získala jednu z největších exportních komodit.

I přesto, že dnes šikovné ruce nahradily stroje řízené počítači, sláva výšivek neuhasla. Designéři předkládají dva a půl tisíce návrhů ročně a firmy každé tři měsíce prezentují novou kolekci. A to zejména pro prestižní módní domy, jako jsou Chanel, Dior či Armani. Sanktgallenské výšivky se tak procházejí na přehlídkách v Paříži, Miláně, New Yorku nebo zdobí kostýmy Michelle Obamové, monacké kněžny Charlène či zpěvaček Adele a Madonny. Textilní turistika je tak neobvyklým, o to však zajímavějším překvapením, které vás v jednom z nejvýše položených měst ve Švýcarsku čeká. Pronajatým veteránem nebo vlastním autem se tak můžete vydat do okolí, po stopách muzeí a dílen, kde vzniká něžné řemeslo. Ubytování vám v rámci trasy nabídnou „textilní hotely“. V nich si užijete pokoj s vybranými textiliemi a strávíte noc v luxusním povlečení utkaném ve zdejším regionu.

Mléčná magie

Jedním z textilních hotelů je i Säntis, v horské krajině Appenzellu. Nová budova, kolem které volně pobíhají drzé kozy a kráčejí ušaté krávy, je totiž v přímé blízkosti alpské sýrárny Alpschaukäserei. Moderní podnik postavili v roce 1996 samotní farmáři, kteří svůj dobytek vyhánějí na okolní stráně. Mléko po nadojení svážejí do sýrárny, aby z něj bezprostředně vznikly sýry, máslo, jogurty a syrovátkové nápoje. Mezi hvězdy zdejší produkce patří Schwägalpkäse. Svou typickou kořeněnou chuť získává díky bylinnému solnému roztoku, který je tajným receptem zdejšího mistra sýraře. Přesto můžete nahlédnout do alchymie přípravy mléčných produktů. Od května do listopadu má Alpschaukäserei otevřené dveře pro veřejnost, a to i včetně krámku s bochníky sýra zrajícího tři až šest měsíců.

Inscenace na štítu

Po zdolání lahodné dávky bílkovin přichází další výzva – hora Säntis. Na nejvyšší vrchol Appenzellských Alp se dostanete třemi způsoby – pěšky, helikoptérou (z letiště Altenrhein) nebo lanovkou. Kabinová dráha postavená v roce 1933 překoná převýšení 1125 metrů a za deset minut vás doveze na oblíbený výletní cíl. Säntis známý svým drsným počasím (i v létě zde užijete teplou bundu) vám poskytne poutavou vysokohorskou zábavu.

V roce 1882 byla otevřena na vrcholu Säntisu meteorologická stanice, kterou obsluhoval po celý rok pouze jeden muž. Kvůli extrémním klimatickým podmínkám měl zásoby na celou zimu.

Za jasného počasí z výšky 2502 metrů hora ukáže panoramatické výhledy do Švýcarska, Německa, Rakouska, Lichtenštejnska, Francie a Itálie. Nabídne i prozkoumání vysílací věže se sklolaminátovou vrstvou, odkud vysílá většina švýcarských rozhlasových stanic a televizních kanálů. Umožní vám také zažít jedinečné přírodní představení – sledování východu slunce se snídaní nebo pozorování úplňku s občerstvením a hudbou. Poštěstí-li se vám být na lanovce vedoucí na Säntis 1. 8., tedy na státní svátek konfederace, uvidíte desítky horolezců, jak ukotvují největší švýcarskou vlajku. Obří symbol o rozměrech 120 x 120 metrů váží přes jednu tunu a každý rok doprovází oslavy vzniku jednoho z nejmenších států v Evropě.


Výhled dopěti zemí

Ze St. Gallen si vyjeďte na venkov. Městským autobusem číslo 120 (směr Heiden, Post) jste za čtvrthodinku v Grubu. Odtud pak vyšlápněte do mírného kopce k restauraciRossbüchel, kde se před vámi rozehraje modrá paleta Bodamskéhojezera. Z jediného místa tak pohlédnete do pěti zemí – do německého Bádenska-Württemberska, Bavorska, Švýcarska, Lichtenštejnska a rakouského Vorarlberska.


Tipautorky

Zásluhou skvělého železničního spojení se vám vyplatí zajet do St. Gallenu na jednodenní výlet i z Curychu. Vlak jezdí skoro každých třicet minut a pohodlná cesta trvá pouhou hodinku. Ostatně i celé Švýcarsko můžete poznat za poměrně levný peníz. Díky Swiss Travel Pass získáte jeden lístek platný na všechny vlaky, autobusy, lodě, městskou veřejnou dopravu, padesátiprocentní slevu na lanovky, a dokonce i volný vstup do více než 490 muzeí po celém spříseženství. Swiss Travel Pass je k dispozici na internetu, na švýcarských nádražích, letištích a také v turistických kancelářích ve velkých městech.

Snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii: