Hlavní dominantou města Varaždín je Varaždínský hrad ze čtrnáctého století.

Hlavní dominantou města Varaždín je Varaždínský hrad ze čtrnáctého století. Zdroj: Wikimedia Commons

Zbrusu novým turistickým lákadlem Karlovace je sladkovodní akvárium Aquatika, složené z pětadvaceti bazénů.
Slavonski Brod leží na řece Sávě při bosenské hranici. Za zmínku stojí klášter svaté Trojice a rakouská pevnost Brod z osmnáctého století, která vznikla na obranu habsburské říše proti Turkům.
Jako symbol a hlavní atrakci Záhřebu lze jmenovat náměstí a kostel svatého Marka v Horním městě.
Nejvýznamnější chorvatský přístav Rijeka leží na břehu Kvarnerského zálivu, na východ od poloostrova Istrie.
O sedmém největším chorvatském městě Sesvete jste patrně nikdy v životě neslyšeli. Prakticky je se Záhřebem již srostlé a prý má nejmladší populaci v celé zemi.
10
Fotogalerie

Průvodce chorvatskými městy. Vyhledávané středověké perly plné památek i přehlížená sídla

Když se řekne Chorvatsko, jen málokdo si v prvním momentě představí městskou turistiku. V balkánské zemi nenajdete žádnou alternativu Říma, Paříže nebo Londýna, která by na zahraniční cestovatele působila jako magnet. Síla Chorvatska je jinde. Přesto i chorvatská města mají co nabídnout – nebo tedy alespoň některá z nich. V následujících odstavcích si představíme desítku největších chorvatských měst, a krátce také zmíníme pár městeček menších, o kterých si myslíme, že při putování Chorvatskem stojí alespoň za krátkou návštěvu.

Hned na úvod vám přinášíme přehled měst Chorvatska, která jsme do výběru zařadili.

Záhřeb

U řady zemí včetně Česka platí, že největší množství zahraničních turistů směřuje do hlavního města, chorvatský Záhřeb je v tomto ohledu výjimkou. Metropole, v níž žije asi osm set tisíc obyvatel, představuje pro většinu českých turistů jen orientační bod na mapě, který míjí při cestě po dálnici dál na jih k moři. Město leží v severovýchodní části země na řece Sávě a při úpatí pohoří Medvednica, které lze v létě využít k pěší turistice a v zimě k zimním sportům.

Historické jádro města sestává ze dvou částí, původně samostatných osad, zvaných Horní město a Kaptol. Kolem nich se pak rozprostírá novější a živější část Záhřebu, Dolní město, postavené v devatenáctém století. Dolní a Horní město spojuje lanovka. Jedná se ale spíš o turistickou atrakci než nezbytný dopravní prostředek, dlouhá je totiž jen 66 metrů a bývá uváděna jako nejkratší pozemní lanová dráha na světě. Ve století dvacátém pak architektonický rozvoj Záhřebu završila výstavba panelákových sídlišť na pravém břehu řeky Sávy.

Turisty, kteří se rozhodnou sjet z dálnice a Záhřeb navštívit, město dost možná pozitivně překvapí. Historické jádro je příjemné, opravené, čisté. Jako symbol a hlavní atrakci Záhřebu lze jmenovat náměstí a kostel svatého Marka v Horním městě. Na něm zaujme zejména ojedinělá střecha, jejíž různobarevné tašky vytváří chorvatský a záhřebský erb. Dominantou Kaptolu je pak Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava. K relaxaci vybízí systém na sebe navazujících parků známý pod přezdívkou Zelená podkova. 

Záhřeb navíc může posloužit jako netradiční destinace i v zimě. Konají se zde totiž vyhlášené adventní trhy, které byly v roce 2015 na cestovatelských stránkách European Best Destinations oceněny jako ty vůbec nejlepší v Evropě. Tak proč nedat pro jednou Záhřebu šanci před mainstreamovými Drážďany, Norimberkem nebo Vídní?

Split

Druhé největší město Chorvatska leží na břehu Jaderského moře ve střední Dalmácii, žije v něm necelých dvě stě tisíc obyvatel. Turisté ho budou znát jako cíl jednodenního výletu za památkami, anebo také jako významný přístav, odkud vyplouvají mimo jiné trajekty na středodalmatské ostrovy Hvar, Brač, Šolta nebo Vis. Fotbalovým fanouškům pak určitě nebude neznámý název místního fotbalového klubu – Hajduk Split. Věděli jste ale, že ho v roce 1911 založila skupina chorvatských studentů ve slavném pražském pivovaru U Fleků?

Dějiny Splitu se začaly psát ve třetím století našeho letopočtu, když si římský císař Dioklecián nechal pár kilometrů od města Salona, tehdejšího správního centra provincie Dalmácie, vystavět luxusní palác. Po Diokleciánově smrti se do rozlehlého paláce nastěhovali obyvatelé z okolí, a základy dnešního Splitu tak byly položeny. Zbytky stavby, zapsané na seznam Světového dědictví UNESCO, jsou dnes pro turisty hlavním lákadlem města. K příjemné procházce nebo posezení na zahrádkách četných restaurací láká dlouhá pobřežní promenáda Riva.

Rijeka

Nejvýznamnější chorvatský přístav Rijeka leží na břehu Kvarnerského zálivu, na východ od poloostrova Istrie. Ve městě žije necelých sto třicet tisíc obyvatel, což ho činí třetím nejlidnatějším městem země. Poměrně hustě osídlené je ale i nejbližší okolí Rijeky. Do Rijeky začal v roce 2020 jezdit přímý vlak společnosti Regiojet, město se tak stalo výchozím bodem pro dovolenkáře, kteří cestují po železnici. Na vlak pak v Rijece navazují autobusy, rozvážející turisty do lákavějších letovisek. Z města rovněž vyplouvají trajekty na kvarnerské ostrovy Krk, Cres, Rab nebo Pag.

Samotná Rijeka vyloženě nezaujme. Ve městě sice najdeme katedrálu svatého Víta, nákupní třídu Korzo nebo hrad Trsat, nejde ale o nic, co byste neviděli v jiných městech, zpravidla v hezčím provedení. Vykoupat se v Rijece také lze, zdejší pláže ovšem někdy mívají problémy s kvalitou vody.

Osijek

Největší město Slavonie na samotném východě země obývá asi sto tisíc obyvatel a pro české turisty je v podstatě neznámé, což se dá ale říct o celém východním cípu země. Místo má nicméně bohatou historii, první sídlo zde bylo založeno ještě dříve než třeba v případě přímořského Splitu. Význam městu po staletí dodávala jeho strategická poloha na řece Drávě, nedaleko od soutoku s Dunajem. 

Za historické centrum města lze považovat barokní pevnostní čtvrť Tvrďu, ležící v místech původní římské osady. Představit si ji můžete jako český Terezín nebo Josefov u Jaroměře. O pevnosti chorvatská vláda hovoří jako o jednom z možných kandidátů na budoucí zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Zadar

Severodalmatský Zadar, který spolu s Rijekou a Splitem patří mezi tři nejvýznamnější chorvatské přístavy, obývá asi sedmdesát tisíc obyvatel a jeho dějiny se začaly psát už v devátém století před naším letopočtem, kdy oblast poskytovala útočiště kmeni Liburnů. V následujících staletích pak Zadar spadal pod Řím, Byzantskou říši, Benátskou republiku i Uhry. 

Historii města si dnes jeho návštěvníci mohou připomenout při prohlídce mnoha dochovaných památek, jako třeba u římského fóra, katedrály svaté Anastázie (mimochodem největší v celé Dalmácii), malebného kostela svatého Donáta nebo systému benátského opevnění, díky němuž se Zadar probojoval na seznam Světového dědictví UNESCO. Zadar ale nechce turisty lákat jen na ozvěny minulosti, a tak nechal na nábřeží jen kousek od nejvýznamnějších památek vybudovat dvě moderní atrakce. Jednak světelnou instalaci Pozdrav slunci, která je nejzajímavější při setmění, jednak unikátní mořské varhany, na které pomocí vln a vlnek hraje samo moře.

Pula

Pula je největším městem istrijského poloostrova a v celo-chorvatském žebříčku stojí na šesté příčce. Žije v ní zhruba šedesát tisíc lidí. Turisticky vyhledávaná je Pula zejména díky památkám z období Říma. Jmenovat lze Herkulovu bránu, vítězný oblouk rodiny Sergiů a především pěkně dochovaný amfiteátr postavený v prvním století za vlády císaře Vespasiána. U něj začíná a končí snad každá prohlídka města. Soupeřit s římským Koloseem sice úplně nemůže, ale i tak se jedná o jednu z největších a nejlépe dochovaných staveb tohoto typu na světě.

Na své si ovšem na jihu istrijského poloostrova, kde Pula leží, najdou i příznivce přírodních krás. Severozápadně od Puly se na čtrnácti ostrovech a ostrůvcích rozprostírá národní park Brijuny, pár kilometrů na jih od města zase najdete přírodní park Kamenjak. Jedná se o značně členitý poloostrov, nejjižnější bod celé Istre, jehož skalnaté útesy vybízejí k procházkám a malebné zátoky ke koupání. 

Sesvete

O sedmém největším chorvatském městě Sesvete jste patrně nikdy v životě neslyšeli. Leží východně od Záhřebu a žije v něm přibližně šedesát tisíc obyvatel. Prakticky je ovšem se Záhřebem již srostlé, jedná se o jednu velkou aglomeraci. Zajímavé na něm není v podstatě vůbec nic. Snad jen – o Sesvete se tvrdí, že má nejmladší populaci v celém Chorvatsku. 

Slavonski Brod

Padesátitisícové město leží na řece Sávě při bosenské hranici a na hlavním dálničním tahu mezi chorvatským Záhřebem a srbským Bělehradem. Významný je místní říční přístav a potravinářské závody zpracovávající produkty vypěstované v úrodném kraji Slavonie. Turistických zajímavostí město návštěvníkům příliš nenabízí. Za zmínku stojí klášter svaté Trojice a rakouská pevnost Brod z osmnáctého století, která vznikla na obranu habsburské říše proti Turkům. 

Karlovac

I v Karlovaci, který se nachází u dálnice A1 mezi Záhřebem a Rijekou, žije asi padesát tisíc lidí. Vznikl až ve druhé polovině šestnáctého století na soutoku řek Korana a Kupa jako pevnost na ochranu proti Turkům. Dnes kolem něj většina turistů pouze projíždí cestou k moři nebo k Plitvickým jezerům, která leží asi šedesát kilometrů jižním směrem. 

Ti, kteří se ve městě zastaví, si ale mohou prohlédnout pěkné renesanční historické jádro v místech původní pevnosti nebo hrad Dubovac, který se vypíná na menším vršku na okraji Karlovace. Zbrusu novým turistickým lákadlem je sladkovodní akvárium Aquatika, složené z pětadvaceti bazénů. Návštěvníkům dává představu o fauně a flóře krasových vod. Za 60 kun uvidíte více než sto druhů sladkovodních ryb. 

Varaždín

Varaždín je nejsevernějším velkým chorvatským městem, leží na toku řeky Drávy nedaleko hranic se Slovinskem a Maďarskem. Obývá jej necelých padesát tisíc obyvatel. Návštěva Varaždínu pro české turisty směřující k moři po dálnici mezi Mariborem a Záhřebem znamená pouze krátkou zajížďku. Tento čas doporučujeme zájemcům o historické památky investovat. Díky zachovalosti historického jádra se o městu uvažuje jako o kandidátovi na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Varaždín má výrazně středoevropský charakter, uličky a náměstí historického jádra proto mohou Čechům a Slovákům připadat povědomé. Přezdívá se mu město andělů – to kvůli četným barokním palácům, jejichž fasády zdobí sošky a malby andělíčků. Na motiv andělů nicméně při procházce městem narazíte všude možně. Hlavní dominantou města je Varaždínský hrad ze čtrnáctého století.

Další zajímavá města

Za pozornost ale stojí i menší města. Těch je v Chorvatsku plno, přičemž ta nejzajímavější leží v relativně úzkém pásu kolem dlouhého a členitého pobřeží Jadranu. Každý správný nadšenec do památek určitě zná historické skvosty Dubrovník a Trogir. Jádra obou starobylých měst jsou památkami UNESCO. Tou je i katedrála svatého Jakuba ve městě Šibenik, který leží na rozhraní severní a střední Dalmácie. 

Překrásná městečka zvídaví turisté najdou i na istrijském poloostrově. Okouzlit se můžete nechat pobřežními městy Poreč a Rovinj anebo malebným vnitrozemským Motovunem. Uprostřed poloostrova pak leží unikátní, starobylý Hum. Ten bývá označován jako nejmenší město na světě a v jeho uličkách určitě nezabloudíte. A to proto, že žádné uličky v podstatě ani nemá. Hum totiž tvoří jen pár domů obehnaných hradbami. Podle údajů z oficiálních stránek chorvatského turismu v něj žije třicet obyvatel.