Tlusté ideály a lepidlo

008-001.jpg
Lenka Klicperová, Pondělí, 2. března 2009
Subcomandante Marcos mohl být hvězdou. Měl tah na branku, ideály, uměl je prodat. Mohl být dalším Che Guevarou. Vůdce mexických zapatistů ale ztloustl. A to není romantické ani estetické. A co hlavně – ztloustly podle všeho i jeho ideály. Navíc – Marcos nezahynul hrdinskou smrtí nejlépe v mladém věku. A tak nutně dochází k deziluzi.

Ke krutému střetu ideálů s realitou, kterému se čelí mnohem obtížněji než hrdinské smrti… Zajímá vás Marcosův osud? Nejen o něm si přečtete v reportáži Petry Ježkové z lakandonské džungle Mexika. O boji o přežití v další džungli, tentokrát v džungli nairobských slumů, je i další velká reportáž tohoto čísla – reportáž o dětech ulice, čichačích lepidla. Ti nemají většinou ideály vůbec žádné, ani tlusté, ani hubené. Potulují se po ulicích s lahvičkou u nosu a jen tak přežívají. Prostě až do toho jednoho dne, kdy zemřou na následky fetu. Nezemřou hrdinskou smrtí a svět o nich skoro neví. A oni se o něj také příliš nestarají. Tak si říkám, že svět není zrovna ideální místo pro život. Alespoň ne velká většina prostoru, který obýváme my, lidé. Stačí však zvednout oči a s pomocí fotoaparátu Tomáše Jůnka vás přeneseme do nebeských výšin, do úplně jiných světů.

Nad Skotsko, kde šustí tisíce křídel. Tak se z lidské bídy a mizerie rázem octneme v ráji. Přinejmenším v ptačím ráji. Ráj na zemi je ale jen pro pár vyvolených. Zatím. Poznávejme tedy prozatím svět, jaký je. Jen bez růžových brýlí můžeme z dění kolem časem zmoudřet. A jen tak nám ideály přestanou tloustnout…

P. S.: Zvu vás na výstavu fotografií z Konga, kterou najdete v pražském divadle Archa od 11. března. Jejich autorkou jsem já a také Markéta Kutilová, která stála (a stále stojí) u zrodu projektů Člověka v tísni v této zemi.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články