Tisíc a jeden příběh z Péšávaru
Péšávar (Pashavar) je rozlehlá a rušná pákistánská metropole. Kdysi dávno, v období Kušánské říše (1.–3. st. n. l.), nesla tajemný název Purušapura. Od té doby změnila nesčetněkrát vládce, ať už to byli turkičtí muslimové, mongolští Mughalové nebo afghánští Paštunové. Vždy však byla vzhledem ke své poloze centrem obchodu mezi Afghánistánem, střední a jižní Asií a Blízkým východem.
Dnes je Péšávar městem kontrastů. Mnohé z jeho tajemna mu zůstalo, bohužel však skryto hluboko pod zvuky klaksonů, nánosy smogu, elektrickými dráty a ztraceno v sítích mobilních operátorů.
Na jednu stranu jsou ulice plné přátelských a milých lidí, jejichž život se po staletích nemění a kteří vás rádi pozvou na čaj, na druhou stranu člověk neustále pociťuje určité napětí a vzrušení vycházející z toho, že se nachází na žhavé půdě afghánsko-pákistánského pohraničí. Mísí se zde etnika obou zemí. Národem, který celému regionu dominuje, jsou však Paštunové. Po staletí se tito hrdí lidé řídí svými zákony cti a víry zvanými Paštunválí.
Jejich hlavními principy jsou sebeúcta, nezávislost, spravedlnost, pohostinnost, odpuštění, láska a tolerance. Kromě Paštunů žijí v Péšávaru i další středoasijské národy, jako Tádžikové, Hazárové, Balúčové či Uzbekové.
