Svět naruby
Je půlka ledna, kdy chystáme do tisku únorové číslo, a já se připravuji na cestu do Afriky, do míst, která mě uhranula a nedají mi spát. Myslela jsem si, že touhle dobou bude třeskutě mrznout a já se budu chystat ze zledovatělých Čech do horké a suché Afriky. Místo toho ale v Keni vydatně prší, ačkoli by vůbec nemělo. Jenže poručte vrtošivému počasí! Dává nám stále více najevo, že všechno může být jinak než dřív a že všechny tisícileté zvyklosti přestanou platit, když si zamane. Svět je prostě poslední dobou nějak naruby, ať už za to můžou tající ledovce, skleníkový efekt, zplodiny z miliard motorů, nebo třeba George Bush. Měníme ho ale ponejvíce my, lidé. Nebo lépe řečeno, s jistotou můžeme říci, že my sami jsme příčinou civilizačních změn. Měníme sami sebe, jedni druhé, ať už ku prospěchu, nebo škodě sebe sama i druhých. Tak jako třeba náš civilizovaný svět mění Surmy z únorové foto reportáže Františka Zvárdoně. Když jsem dostala e-mailem nabídku s jeho nádhernými fotografiemi, zatajil se mi nad těmi záběry dech. Odepsala jsem myslím asi vteřinu poté, co jsem zavřela poslední náhled. Surmové v sobě nesou ducha Afriky, a když zápasí, máte pocit, že jste zpět v Holubových či Livingstonových časech. Poslední zápas Afriky, i když to možná zní nadneseně a i trochu pateticky.
Měníme Afriku, rychle a neúprosně, a ona nemá mnoho času na to, aby se s tím poprala se ctí. Zápasy donga mají „africký“ kolorit – nahý domorodec ozdobený rituálními kresbami, jizvami, vybaven prastarými instinkty, o kterých my v Evropě nemáme ani potuchy – a kalašnikovem. Nebezpečná kombinace. V Nigérii jsem jednou viděla, jak rychle se má voják vybavený ostrými k činu. Nejdřív střílí a pak se ptá. Nebo někdy taky ne, protože už na tom nezáleží… Afrika má ale i nezapomenutelně krásné podoby, a jestli ji chcete vidět i cítit na vlastní kůži, zkuste štěstí a pošlete nám snímky do soutěže o Foto Safari! Můžete klidně vyfotit geparda v zoo, babiččina králíka nebo svého papouška. Z těch nejlepších snímků pak vybereme jeden, jehož autor (či autorka, aby nás někdo nenařkl z genderové zaujatosti) se do Afriky vypraví, a vy jeho snímky uvidíte i na stránkách Lidé a Země. Nestojí to za pokus?
Já jdu balit a doufám, že v Nairobi nebude sněžit…
