Stalinův panteon v Kurejce

62-1.jpg
Autor článku: Štěpán Černoušek, Pátek, 12. dubna 2013
Autor fotografií: Štěpán Černoušek
Zapadlá sibiřská vesnice Kurejka vstoupila do historie jako místo carského vyhnanství Josifa Stalina. V 50. letech zde na počest generalissima postavili ohromný panteon, který měl na věčné časy připomínat jeho nehynoucí slávu. Z velkolepé stavby zbyly jen ruiny. Ale nechybělo mnoho a památník mohl být dnes znovu „v plné slávě“ zrekonstruován.

Kurejka je ospalá vesnička na levém břehu Jeniseje ležící 150 kilometrů na jih od Igarky a pouhých 50 kilometrů od pozůstatků Mrtvé trati. Zdejší Stalinův pomník symbolizuje tragický osud železnice i celé této oblasti.

Stalin pobýval ve vyhnanství v Kurejce od roku 1914 do revolučního roku 1917. Carská policie ho sem poslala za jeho aktivity v bolševické straně. Žil zde prý uzavřeně, za celou dobu pobytu nenapsal ani řádek, který by byl později publikován. Spolu s ním v těchto krajích trávil čas ve vyhnanství další bolševický revolucionář Jakov Sverdlov. Na jejich soužití později vzpomínala jedna místní pamětnice: „Nepřátelili se spolu. Někdy se hodně hádali. Stalin dokonce plival Sverdlovovi do polévky a ten ji pak odmítal jíst.“ Povídá se, že Stalin nakonec neodjel v roce 1917 proto, aby dělal revoluci (jak zněla oficiální verze), ale hlavním důvodem jeho předčasného odjezdu z vyhnanství byla těhotná 16letá dcera jeho domácí…

Domek ve skleníku

Zarostlý břeh Jeniseje stoupá k několika řadám přerostlých jehličnanů, které obklopují ohromné zbořeniště. Z něj vystupují zbytky stěn a pokroucené železné konstrukce propadlého stropu. Nic nenapovídá tomu, že zde kdysi bylo takřka posvátné místo – obrovský prosklený pomník, v jehož útrobách se skrýval domek, v němž Stalin přebýval ve vyhnanství.

Obdobný panteon stojí dodnes v gruzínském Gori na místě Stalinova rodného domku.

Památník v Kurejce byl postaven v roce 1950, jak jinak než rukama vězňů Gulagu. Dvě stě nedobrovolných pracovníků postavilo nad původním domkem převážně dřevěnou konstrukci obloženou speciální omítkou, která zdálky působila jako mramor. Okolí tvořil velkoryse upravený park osázený kanadskými jedlemi, v noci nasvícený silnými reflektory. Kvůli nim vězni postavili i zvláštní elektrárnu. Památník, který se pyšně vyjímal na břehu Jeniseje, v popředí s dominující sochou Stalina, byl dobře viditelný z projíždějících lodí na kilometry daleko.

Zkáza pomníku

Jako místo vyhnanství si Stalin severní tok Jeniseje zřejmě během svého tříletého pobytu oblíbil. Za své komunistické krutovlády do těchto končin totiž sám poslal stovky tisíc novodobých nevolníků. Vězňové Gulagu kromě samotného panteonu a Mrtvé trati vybudovali i řadu zapolárních měst, z nichž nejvýznamnější je Norilsk, kde se dodnes v ohromném množství těží nikl, platina, zlato a další vzácné kovy.

Avšak samotný Stalinův panteon jen kopíruje historii většiny kdysi velkolepých plánů generalissima. Za Chruščova, v roce 1961, bylo toto nejsevernější Stalinovo muzeum uzavřeno. Jednoho dne přijely traktory, strhly Stalinovu sochu a vybouraly vnitřek panteonu. Dílo zkázy dokonal požár v roce 1995.

Obnova?

Jeden místní podnikatel se před několika lety rozhodl panteon v Kurejce obnovit. Pro začátek nechal vyrobit novou sochu Stalina a umístil ji na piedestal před zbytky památníku. Našli se ale i tací, kterým se taková snaha nelíbila. „Celý svět se nám vysměje,“ psali například lidé ze sdružení Memorial, zabývajícího se obdobím represí a lidskými právy.

Rekonstrukci Stalinova panteonu se nakonec podařilo zabránit, nová Stalinova socha byla stržena a nyní leží symbolicky zabořena obličejem v zemi před ruinami bývalého panteonu.


Stalin – úspěšný manažer?

Tisíce ruin a nikdy nedobudovaných projektů ukazují, že Stalinův násilný způsob kolonizace těchto vzdálených končin nebyl příliš úspěšný. Ovšem mnozí jsou zjevně jiného názoru. V učebnici ruského dějepisu z roku 2008 se o Stalinovi píše, že to byl „úspěšný a efektivní manažer“. Nedávno byl obnoven nápis na jedné stanici moskevského metra: Vychoval nás Stalin k věrnosti národu, práci i hrdinským činům…

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články