Spí král Artuš u Longtownu?

52-53.jpg
Autor článku: Ivana Mudrová, Úterý, 12. Srpen 2014
Autor fotografií: Ivana Mudrová a Profimedia.cz
Odlehlé místo poblíž obce Longtown, na dosah anglicko-skotské hranice, provází zvláštní pověst. Obyvatelé severních oblastí Británie pevně věří, že právě tady se odehrála poslední bitva legendárního krále Artuše. Slavný panovník je tu snad dokonce i pochován, namísto mnohem známějšího hrobu v Glastonbury.

Cestujeme-li nejsevernější Anglií směrem ke skotské hranici po silnici A7, jež kopíruje dávnou římskou silnici, spatříme na rozcestí asi 1,5 km před Longtownem osamocený starý kostel, obklopený hřbitovem. Poblíž stojí jenom jediné hospodářské stavení zvané Arthuret House.

Králův šašek i posvátný pramen

Tak nápadný kostel na značně odlehlém místě opravdu působí podivně, takže je pochopitelné, že se k němu vztahují různé teorie i místní pověsti. Zdejší původně gotický farní kostel svatého Michala vznikl na základech starší církevní stavby, pocházející z roku 1150, na pozemku označovaném jako Arthur’s Head, což se později zkomolilo na Arthuret. Kvůli nedostatku finančních prostředků byl novější kostel dokončen teprve roku 1690 (v roce 1750 se uskutečnila jeho rozsáhlá rekonstrukce).

Na přilehlém hřbitově sní svůj poslední sen již od roku 1672 pitoreskní postavička: královský šašek Archie (Archibald) Armstrong, oblíbený na dvorech stuartovských panovníků Jakuba I. (VI.) a Karla I. Údajně pocházel z Longtownu a do rodné obce se vrátil, když už se jeho drsné šprýmy a neuctivé chování k církevním hodnostářům ve vznešené společnosti přestaly pokládat za zábavné. Ale zřejmě se mu ani pak nevedlo nikterak špatně: shromáždil slušné jmění, oženil se (snad dokonce i dvakrát) a narodilo se mu několik dětí.

Vzadu za kostelem, kam vedou nenápadná vrátka, vyvěrá posvátná studánka St. Michael’s Well, chráněná obloukem z červeného pískovce. Dá se k ní opatrně sestoupit po schůdcích pod travnatou strání. Pramen se využíval pro křty malých dětí z širokého okolí až do roku 1970, poté zpustl, ale byl obnoven. Dny jeho největší slávy jsou však pryč.

„Oficiální“ hrob krále Artuše ale najdete v opatství v Glastonbury.

Záhada panovníkova hrobu

Arthuret je navíc pokládán – a to dokonce i některými britskými odborníky – za jedno z možných míst posledního odpočinku legendárního krále Artuše, pověstného keltského vládce Britů. Tím se možná i poněkud vysvětluje pozdější vznik až nezvykle nákladného kostela v této zapadlé oblasti! Většina milovníků starých legend ovšem dodnes putuje za Artušem spíše do zřícenin opatství v Glastonbury (v anglickém hrabství Somerset). Tam byl v roce 1184 při obnově kláštera objeven záhadný hrob, jenž obsahoval tělo vysokého muže s patrnými těžkými ranami na lebce. Vedle něho ležela žena s dosud zachovalým pramenem zlatých vlasů a olověný kříž, vložený do rakve, prý nesl latinský nápis: „Zde leží pochován slavný král Artuš na ostrově Avalon.“

Dodnes se vedou spory, zda nešlo o podvrh, kterým se mniši snažili zajistit novou slávu a prosperitu zničenému klášteru. Trochu podezřelá je i historka o záhadném bardovi, který tajemství Artušova hrobu prý kdysi svěřil králi Jindřichovi II., a teprve na jeho popud se v opatství začalo pátrat. Škoda, že se původní kříž s nápisem ztratil beze stop – jistě by posloužil jako rozhodující důkaz. Místo, kde byla těla roku 1278 za účasti krále Edwarda I. znovu uložena do země, dnes označuje už jen prostá tabulka s nápisem. Byl tu ale opravdu pohřben legendární keltský král Artuš se svou ženou, zlatovlasou Guineverou, nebo šlo jen o obratný podvrh?

Kostel svatého Michala nedaleko Longtownu prý možná střeží hrob krále Artuše.

Poslední bitva a šílený bard

Nejen poblíž Glastonbury, ale stejně tak zde, u severoanglického Longtownu, se také mohla odehrát i Artušova poslední bitva v 6. století, při níž prý zahynul rukou svého nemanželského syna Mordreda.

Jisté je, že o válečné šarvátky v anglicko-skotském pohraničí rozhodně nikdy nebyla nouze. Nedaleko Arthuretu – u Solway Moss – prokazatelně došlo dne 24. listopadu 1542 k významné anglicko-skotské bitvě, končící zdrcující porážkou Skotů. A jiné zalesněné návrší poblíž je zase označováno za tzv. Dark Age z bitvy u Arfderydd (Arderydd) z roku 573, přímo zmiňované v latinsky psané knize velšského duchovního Geoffreye z Monmouthu „Vita Merlini“ z roku 1150, a také v tzv. „Annales Cambriae“.

Boje se zúčastnil i bard Myrddin (předloha čaroděje Merlina z artušovských legend), jenž prý přišel o rozum, když spatřil zblízka strašlivý masakr svých přátel. Poté se uchýlil do hlubokých skotských lesů, kde žil o samotě dalších čtyřicet let jen jako ubohý šílenec. Podle jedné z verzí tohoto příběhu se ale Myrddin nakonec uzdravil a po setkání s apoštolem svatým Mungem přijal i křest – těsně předtím, než zemřel podle vlastní věštby „trojitou smrtí“ u jiné (také dost nenápadné) pohraniční obce Drumelzier.

Posvátná studánka St. Michael's Well prýští vzadu za hřbitovem kostela svatého Michala poblíž Longtownu. Pramen se využíval pro křty malých dětí až do roku 1970.

Další „artušovská“ místa v Británii

  • 1. CASTLE AN DINAS (CORNWALL)

Opevněné hradiště z doby železné, jež vzniklo asi ve druhém až třetím století před naším letopočtem. Podle legendy zaznamenané v roce 1478 zde zemřel výše zmíněný Gorlois, vévoda z Cornwallu, první manžel Ygraine, a také zde údajně později stálo Artušovo lovecké sídlo.

CASTLE AN DINAS (CORNWALL)
CASTLE AN DINAS (CORNWALL)
  • 2. TINTAGEL (CORNWALL)

Legendární místo, kde se král Artuš údajně narodil, obklopují romantické zříceniny hradu postaveného na strmém útesu při severním pobřeží jihoanglického Cornwallu. Středověké sídlo si v těchto odlehlých končinách zbudoval hrabě Richard z Cornwallu kolem roku 1240. V legen­dárních dobách krále Artuše zde prý ale stávala významná raně křesťanská osada, jak dokazují i archeologické vykopávky.

Podle anglických legend žil v 5. století na Tintagelu mocný cornwallský vévoda Gorlois, který měl za ženu krásnou Ygraine. Sotva ji spatřil král Britů Uther Pendragon, na první pohled se zamiloval. Vůbec mu nevadilo, že je vdaná, a dvořil se jí tak okatě, že Gorlois svou ženu zavřel na nedobytném Tintagelu. Král požádal o pomoc kouzelníka Merlina a ten na jedinou noc změnil jeho podobu tak, že král vypadal jako Gorlois. Stráže na Tintagelu svého domnělého pána vpustily do hradu a stejně vlídně byl přijat v loži krásné Ygraine.

A tak byl na nepřístupném hradě té noci počat budoucí slavný král Artuš, jenž zde také později i přišel na svět. Jiné výklady navíc toto místo dávají i do souvislosti s bájným Artušovým hradem Kamelotem.

TINTAGEL (CORNWALL)
  • 3. CAERLEON (JIŽNÍ WALES)

Poblíž velšské obce Caerleon byly v roce 1926 odkryty rozlehlé ruiny starořímského amfiteátru. Podle místní legendy však byl kruhový areál po staletí pokládán za „ten pravý“ kulatý stůl Artušových rytířů.

CAERLEON (JIŽNÍ WALES)
  • 4. BLENCATHRA (LAKE DISTRICT)

O dominantním oblém kopci s podivným jménem Blencathra v oblasti Lake District nedaleko Keswicku u nádherného jezera Derwentwater se místně traduje, že právě zde uvnitř spí Artuš se svými věrnými rytíři a čeká na povolání do zbraně.

Podle jiného výkladu se v této hoře nachází vstup do země mrtvých, střežený keltským bohem podsvětí Afallachem (Avallachem), což by snad zase mohlo odpovídat bájnému ostrovu Avalon, také známému z artušovských pověstí.

Oblý kopec Blencathra u jezera Derwentwater - právě tady podle legendy spí král Artuš se svými rytíři a čeká, až bude povolán do zbraně.

TIP AUTORKY

Ivana Mudrová, spisovatelka a publicistka

  • GLASTONBURY TOR A POSVÁTNÝ PRAMEN (HRABSTVÍ SOMERSET)

Nad městem Glastonbury (s ruinami kláštera) se zdvihá terasovitý pahorek nazývaný Tor nebo také Spirálový či Čarovný vrch. Na jeho vrcholku se tyčí hrubá kamenná věž – jediný pozůstatek kostela svatého Michala ze 13.–14. století. Historie místa je však mnohem starší. Pod bývalou kaplí byly objeveny základy budov z doby keltského osídlení, také odpovídající artušovským legendám. Když královnu Guineveru (Artušovu ženu) unesl Artušův odpůrce Melwis, uvěznil ji prý právě v pevnosti na hoře Tor.

Na úpatí Toru vedou nenápadná dvířka do zahrady s posvátnou studnou Chalice Well, zvanou též Studna svatého grálu. Voda teče podzemním potrubím a vynořuje se na povrch v dolní části areálu, v tzv. Dvoře krále Artuše. Samostatná trubka napájí Lví hlavu, z níž lze pramen ochutnat. Vodopád pak stéká do Koupele poutníků.

Studnu uctívali již druidové (keltští kněží). Křesťanská pověst říká, že byl do studně ukryt svatý grál – kalich, z něhož pil Ježíš při Poslední večeři. Do Anglie ho přivezl svatý muž Josef Arimatejský a kolem roku 37 v Glastonbury založil údajně první křesťanský chrám na území Británie. Svatý grál prý měl kouzelnou moc – a o jeho opětovné nalezení se pokoušeli rytíři kulatého stolu krále Artuše. Voda v „krvavé“ studni je načervenalá (což je způsobeno vysokým obsahem železitých látek), nevysychá ani v horkém létě a o její léčivosti se tradují až neuvěřitelné zkazky.

GLASTONBURY TOR A POSVÁTNÝ PRAMEN (HRABSTVÍ SOMERSET)
Studna svatého grálu se skrývá v zahradě na úpatí vršku Tor u Glastonbury.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články