Spalte démony! A buďte zticha

34-35demoni.jpg
Autor článku: Irena Páleníčková, Úterý, 1. března 2016
Autor fotografií: Jiří Páleníček
Jak Balijci slaví silvestra? A jak vypadá rušné Bali na Nový rok? Neponechají nic náhodě a na příchod nového období se připraví složitými obřady, pálením duchů a nakonec – dnem absolutního ticha.

To, že ostrov zůstává svůj i navzdory stoupajícímu turismu, potvrzuje jeden z nejzvláštnějších balijských svátků – Den ticha neboli Nový rok neboli Nyepi. Podle balijského lunárního kalendáře Saka nový rok začíná den po devátém novu, který Balijci nenazývají nový měsíc jako Anglosasové, ale mrtvý měsíc. Nov v roce 2015 byl 20. března, a tak Nyepi připadlo na 21. březen, kdy začal rok 1937 balijského kalendáře.

V roce 2016 bude Nyepi 9. 3. Pro normální život se ale používá náš letopočet. Kromě toho mají Balijci ještě pawukon, kalendář o 210 dnech, podle kterého se řídí veškerý život, neboť tento kalendář určuje dny vhodné pro jakoukoli činnost, ale neudává letopočet. Vyzná se v něm málokdo, i když visí v každém domě. My jsme Nyepi záměrně prožili v Ubudu, neboť jsme po právu očekávali, že zde bude vše, jak má podle tradice být, a navíc ještě hodně výpravné.

Sochy už zakrátko pohltí oheň.

Malý a velký svět

Čím je balijský Nový rok zvláštní? Už tím, že i když se jedná o výlučně balijský hinduistický svátek, je ten den státním svátkem celé Indonésie. Hlavní kouzlo rajského dne ticha Nyepi spočívá ale v tom, že všichni musejí od šesti hodin ráno zůstat po 24 hodin doma. Nemá se dělat rámus, den se má věnovat meditaci a přemýšlení o sobě. Někdy se mu také říká Den sebereflexe. Obchody, restaurace, úřady, vše je zavřené. Na ulici není jediné auto, jediná motorka. Ticho. Nemá se ani pouštět příliš nahlas hudba. I mezinárodní letiště v Denpasaru je ten den mimo provoz. Turisté nesmí z hotelových areálů. Bali má vypadat mrtvé, aby démoni, už tak vystrašení rámusem o předchozím „silvestru“, odtáhli někam jinam.

Zcela přesně vzato, oslavy Nového roku probíhají celkem šest dní. Jeden či více dní před dnem ogoh ogoh (balijský silvestr) je zahajuje melasti, formou i obsahem krásné obřady na mořském břehu, kam se kdysi i z Ubudu chodilo pěšky (mnoho vnitrozemských měst a vesnic má pro melasti svou pláž). Cílem je očistit a tím pádem připravit na příchod nového roku tzv. malý svět, tj. svou duši a sebe sama, a velký svět, tj. celou Zemi a vesmír.

Každá čtvrť v Ubudu udělala své sochy ogoh ogoh a připravila i scénky či tradiční taneční a jiné představení.

Vynášení ogohů

Balijský silvestr (ogoh ogoh) začal dlouhými dopoledními obřady a modlitbami na usmíření bohů, jinak to tady nejde. V tomto směru je místní hinduismus mnohem ortodoxnější a víra silnější než v Indii, jak nám potvrdil indicko-malajský hinduista usazený na Bali. Na zlé démony se však musí razantně. Již několik týdnů před Nyepi tvořili ve vesnicích veliké, lehké, převážně hrůzostrašně vypadající sochy z papíru či polystyrenu zvané rovněž ogoh ogoh, ztvárněné do sebemenšího detailu. Věřilo se, že do nich se démoni ze strachu před rámusem schovají a pak shoří spolu se sochami.

Dnes se ogoh ogoh pálí málokde, o to větší byl ale večerní rámus a halasná hudební a taneční vystoupení doprovázející jejich předvádění. Některé sochy byly tak vysoké, že se kvůli nim muselo nadzdvihávat elektrické vedení. Bambusová nosítka, na nichž se sochy nesly, mělo na ramenou i padesát mužů. Kromě sochy se na nosítka vešel i muž dirigující pohyb sochy a malý generátor, aby draci a příšery mohli náležitě blikat.

Ve čtvrt na jedenáct bambusová nosítka odnesla poslední sochu. V půl jedenácté zhaslo veřejné osvětlení a lidé se potichu vytratili. Byl to opravdu zvláštní silvestr. Následující Den ticha bylo opravdu ticho. I psi nějak méně štěkali. Litovala jsem jen jednoho, že nemohu nepozorovaně pozorovat tiché Bali, které se na tento den podle mě stalo opravdu rajským ostrovem. Na to, aby žádný turista ani místní nemohli takové Bali vidět, dohlížejí speciální vesničtí strážci pořádku (pecalang). Škoda jen, že se Den ticha asi nepodaří importovat do Evropy, možná by nebylo od věci dodržovat ho každý měsíc.

Večerní průvod se sochami ogoh ogoh v centru Ubudu

NOVINKY S VÍZY

Na počátku roku 2015 přijala indonéská vláda zákon o zrušení vízové povinnosti na třicetidenní pobyt, od kterého očekává velký nárůst turistiky. Na Bali, které má 4,2 milionu obyvatel, by podle předpokladů mělo přijet na čtyři miliony turistů. Pevně věřím, že Bali přežije i toto.

O uvedení zákona v praxi se v době psaní článku, tj. květen 2015, teprve jednalo. Zákon o bezvízovém styku nahrazuje pro turisty z třiceti zemí světa tzv. Visa on Arival, které bylo bezproblémově udělováno na letištích apod. po zaplacení příslušného poplatku. Týká se i turistů z Česka. V případě, že plánujete delší pobyt, můžete si různými legálními i pololegálními způsoby pobyt prodloužit na místě anebo, což je nejjednodušší, zažádat na indonéském velvyslanectví v Praze o dvouměsíční turistické vízum. Stálo 1000 Kč, vyřízení trvá maximálně 5 pracovních dní a potřebujete doložit zpáteční letenku, plán cesty (jakýkoli) a dostatek finančních prostředků na účtu.

Češi balijskou přírodu a kulturu rozhodně neohrozí, bezvízový styk však budou mít mimo jiné i Australané, Číňané, Japonci, Jihokorejci a Rusové, a to bude na Bali, na jeho přírodu a tradice, hodně velký nápor.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články