Sama doma- Na cestách s Lidé a Země

Untitled_339.jpg
redakce, Úterý, 7. února 2012
I když to na první pohled vypadá jako protimluv, v pořadu ČT Sama doma se také cestuje. Ostatně, kdo by také čekal něco jiného, když je hostem pořadu šéfredaktorka LaZ.

Sama doma je pořad určený především ženám, a tak je jasné, o jakých tématech se v pořadu vedla řeč. Lenka Klicperová, šéfredaktorka LaZ, se zaměřuje právě na témata blízká ženám – byť popisuje většinou smutnou realitu života ženy v dalekých a často ne úplně bezpečných krajích. S moderátorkami pořadu Terezou Stýblovou a Soňou Šulákovou diváky zavedla do východního Konga, severní Keni, Ugandy či Afghánistánu.

Sama doma Vysílá se každý všední den od 12.30 do 14.00. Živě vysílaný kontaktní publicistický pořad, který poskytuje především ženskému publiku zajímavý a inspirativní program, servis, zábavu i informace. Program se skládá z řady rubrik a doplňují jej hosté z řad lékařů, sociologů, psychologů, ale i známých a zajímavých osobností. Patří mezi ně i šéfredaktorka časopisu Lidé a Země, novinářka a fotografka Lenka Klicperová.

Moderátorky Sama doma a cestování

Soňa Šuláková

Untitled_340.jpg

Anglický básník a kritik Samuel Johnson řekl: „Smyslem cestování je regulovat představu realitou.“ A já osobně se snažím své představy regulovat hodně často. V posledních letech ráda poznávám více či méně exotické destinace a při svých cestách se za každou cenu snažím uplatňovat své čerstvě nabyté znalosti španělštiny. Při poslední výpravě jsem původně chtěla poprosit kubánského úředníka o vyplnění jednoho dokumentu, ovšem místo toho jsem ho požádala, ať mi orazítkuje slušně řečeno „zadní část těla“. A to byl jenom začátek. Při zpáteční cestě z Kuby jsem celníkovi na otázku: „Proč máte tak těžký kufr, vezete hodně rumu?“ odvětila: „Ráda cestuji letadlem, protože na rozdíl od jiných dopravních prostředků má tu výhodu, že se při něm se svými spolucestujícími nudíte mnohem kratší dobu.“ Naštěstí celník pochopil, usmál se hollywoodským úsměvem a kufr nekufr mi popřál šťastnou cestu.

Tereza Stýblová

Untitled_341.jpg

Když mi bylo dvacet, obula jsem si poprvé toulavé boty. S kamarády z divadla jsme nazkoušeli pantomimické představení a vyrazili s batohem na zádech jednou dodávkou a jednou škodovkou napříč Evropou. Po dvou měsících na cestách vám civilizaci připomíná jen zubní kartáček a šampon na vlasy zbytečně tíží na zádech. V Bukurešti nás omylem považovali za přední české herce a ubytovali nás v luxusním hotelu. V noci jsem potichu slezla z letiště a dospala ve spacáku na zemi. Další toulavé boty mě zavedly za oceán. Abych viděla Grand Canyon, ale taky slavný nápis Hollywood nebo Las Vegas, obsluhovala jsem několik měsíců hladové Američany. Před čtyřmi lety nás s partnerem pobláznila Jižní Amerika. Už jsme se viděli v Rio de Janeiru, ale přicestoval za námi někdo jiný – naše holčičky, dvojčátka. A tak jsme toulavé boty schovali do skříně a nastoupili na úplně jinou cestu, zatím tu nejdobrodružnější.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články