Poslední skutečné Bahamy

90-91.jpg
Autor článku: Natália Hattalová, Úterý, 11. března 2014
Autor fotografií: Profimedia.cz
I na Bahamách najdete ostrovy, kam zabloudí stále velmi málo turistů. Jedním z nich je Long Island. Turismus je tu zcela přizpůsoben panenské nedotčenosti tohoto místa. Na 130 km dlouhém a jen 6,4 km širokém ostrově najdete pouze patnáct malých hotelů se 144 pokoji. Vítejte na dovolené, o jaké jste vždy snili!

Na letišti v Deadman’s Cay už na mě čeká Ramona Taylor, kterou vidím poprvé v životě. Přesto mě hned obejme, jako bychom byly staré známé, a pak už nasedáme do auta a vyjíždíme směrem k mému pronajatému domečku. Ramona vesele troubí na kolemjedoucí auta – je to místní oblíbený pozdrav, kterého si v následujících dvou měsících užiju víc než dost.

Po ostrově vede jediná hlavní cesta. Žádné dopravní zácpy zde neexistují. Jdete pěšky a máte namířeno někam daleko? Můžete bez obav nasednout do prvního auta, které vám zastaví. Doma nebo již v hodinu vzdáleném Nassau by to bylo nemyslitelné, ale tady je to součást soužití zdejších lidí.

Ramona se na ostrově narodila a po několika letech života na Seychelách, ve Spojených státech, Africe a cestování po Evropě se vrátila zpět. „Sem prostě patřím. Jsem tady doma,“ říká s jistotou v hlase.

Po pár dnech si v obchodě v Salt Pond povídám s prodavačem Georgem. Ukazuje na vysoký kopec před námi, kde stojí opuštěný dům. „Vidíš? Odtud jsem chodil do školy pěšky, každý den. Museli jsme projít celé hodiny v horku. Chodil jsem do školy i v Nassau, ale tento ostrov bych nevyměnil za nic na světě.“

Z lidí tu prostě čiší klid a spokojenost. Cítíte to, když si v restauraci objednáte místní specialitu „peas’n’rice“ nebo pečené banány. Vnímáte to na procházce, když na vás místní mávají nebo vám chtějí ukázat, jak se dá v křovinách u cesty ulovit krab. Neměří vás podle množství peněz, které utratíte za oběd, ani podle toho, že jste jeden z mála bělochů, jež tu potkají. Jsou vděční za to, kým jsou a kde žijí, a cítí se zcela svobodní.

Poslední skutečné Bahamy

Díky za prostý život

Život na ostrově je velmi jednoduchý. Zboží každý týden přiváží poštovní loď do přístavu ve správním středisku Clarence Town. Podařilo se jí vyplout i loni během hrozícího hurikánu Dorian. Nakládá se začátkem týdne a při té příležitosti si můžete každé pondělí a úterý brzy ráno v budově balírny v přístavu vybrat od místních farmářů například čerstvé banány nebo melouny. Muži tráví většinu roku na lovu na moři. Za pulty obchodů, na benzinové pumpě nebo v restauraci najdete na tomto ostrově jen ženy. Někde koupíte pouze obyčejnou vodu v kanystru, ale na pár místech prodávají vedle zmrazeného masa i nástěnné hodiny. Nákupní centra ani honosné obchody typické pro turistické lokality tu nikdo nepotřebuje.

Přemýšlím, zda hledat původ pokory a skromnosti těchto lidí v historii. Většinu původních obyvatel Baham po vyhnání indiánů tvořili otroci dovezení z Afriky. První srpnové pondělí se dodnes slaví jako Den emancipace – na památku zrušení otroctví v roce 1834. Na tomto ostrově jsou však oslavy střídmé, neboť předkové byli většinou právě otrokáři.

„Máme štěstí, že můžeme žít právě takhle, a jsme za to vděční. Doufám, že budeme moct ještě mnoho let vést přesně takový život: jít na pláž, živit se rybolovem, těšit se z přírody,“ říká Ramona.

Ne všechny Bahamské ostrovy jsou ale takové. Na Grand Bahama nebo New Providence se vedle kasinových a nákupních rájů rozkládají hřiště amerických turistů jako Great Exuma. Developerské společnosti postupně pohlcují nedaleký Cat Island. Long Island z toho vychází jako možná poslední místo, kde můžete zažít minulost v tom dobrém slova smyslu.

Katolický kostel svatého Petra

Nepotřebné vězení

Long Island je místem nejvýraznějších kontrastů ze všech Bahamských ostrovů. Východní pobřeží s korálovými skalními útvary omývá věčně rozbouřený oceán a západní je tiché a klidné. Možná najdete podobné zákoutí i na sousedních Crooked Islands nebo ostrově Great Inagua.

Každý zde má dost prostoru sám pro sebe. Ostrov je dostatečně dlouhý na to, aby jednotlivé domy od sebe dělily stovky metrů volné přírody. Představa života mezi miliony lidí, jako je to v Česku nebo na Slovensku, místní lidi děsí. George se při této zmínce musel opřít o zábradlí před obchodem. „Takže když chcete vyjít ven, všude se tísníte s ostatními?“ podivil se.

Místní však mají i smysl pro humor. Po celém ostrově se střídají bary s kostely a není výjimkou, pokud se z kostela časem stane bar. Když se ptám, co je to ten útulný malý zelený domek utopený mezi stromy ve směru do hlavního města, dozvídám se, že jde o místní, roky nevyužité a v podstatě chátrající vězení. Pokud totiž na ostrově někdo udělá něco špatného, jde zkrátka do kostela, kde se hned cítí lépe – a pak do baru, aby mu bylo ještě líp. V případě vážnějších zločinů, které jsou zde velmi sporadické, jsou pachatelé samozřejmě převezeni do věznice v Nassau.

Zdá se, že lidé tohoto ostrova znají hodnotu života i času ve smyslu, který nám doma už dávno unikl. Kamkoli přijdete, uslyšíte od místních: „Vítejte doma.“ Odejdete jako přítel, kterému místní stále ponechají prostor pro sebe, protože vědí, jak je důležitý.

Přístav v Clarence Town

JAK SI UŽÍT BAHAMY

  • Na Long Island se dostanete z Nassau, hlavního města Baham. Odtud na ostrov dvakrát denně létá několik místních leteckých společností – např. Bahamas Air, Southern Air nebo Sky Bahamas. Long Island má dvě letiště – Stella Maris na severu a Deadman’s Cay ve střední části. Let trvá přibližně 45 minut.
  • Další možností je poměrně dobrodružná 12–15hodinová plavba poštovní lodí z přístavu v Nassau, která vyplouvá každé úterý. Místo k sezení si ale budete hledat mezi krabicemi se zbožím, naloženými kontejnery, vozidly nebo zvířaty.
  • Pokud si přejete cestovatelský komfort, můžete vyzkoušet klimatizovanou loď Bahamas Ferry Services.
  • Pro pobyt kratší než tři měsíce nebudete potřebovat vstupní vízum. Po příjezdu do Nassau však musíte vyplnit imigrační kartu a absolvovat pohovor s imigračním úředníkem, který bude zvědavý zejména na vaši zpáteční letenku a záměry na ostrovech.
  • Nejsou nutná ani zvláštní očkování. Moskyti na ostrově totiž nepřenášejí horečku dengue.
  • Bahamské ostrovy nepatří k nejlevnějším destinacím, ale přesto zde můžete najít služby za vcelku rozumné ceny – zvlášť mimo sezonu, která trvá od listopadu do konce dubna. Musíte však při tom počítat s vyšší možností výskytu hurikánů.
  • Na Long Islandu se lze ubytovat v některém z mála menších hotelů a penzionů. Pár z nich vlastní Evropané žijící na ostrově – např. Chez Pierre nebo hotel Stella Maris. Zejména v případě několikatýdenního pobytu se však více vyplatí ubytování v soukromí. „Cottages“ nebo vilky od zhruba 100 dolarů na noc domácí nabízejí zejména na webových portálech Flipkey, Vrbo či HomeAway.
  • V každé usedlosti koupíte základní potraviny, na ostrově je také několik dobře zásobených malých supermarketů. Pokud potřebujete něco konkrétního, bez čeho se neobejdete, přivezte si to raději s sebou. Ceny potravin: asi 7–8 dolarů za dvoulitrový džus, mléko za zhruba 3 dolary, čaj kolem 5–6 dolarů, čerstvý chléb za více než 5 dolarů. Bahamský dolar je ekvivalentem amerického a rovnocenně zde platí obě měny.
  • Ostrovem vede jediná cesta, veřejná doprava zde neexistuje. Několik společností nabízí pronájmy aut a můžete si půjčit kolo. Téměř u každého domu na ostrově najdete „zaparkovanou“ loď, kterou vám domácí rádi pronajmou. Bez obav můžete využívat i nabídek kolemjedoucích řidičů na svezení.

Poslední skutečné Bahamy

OČIMA AUTORKY

Natália Hattalová, cestovatelka

Pobavilo mě, že Long Island je pro místní ostrovem dvou jihů a dvou severů. Chystáte se na západ nebo na východní pobřeží? Místní řeknou, že právě jdete na „jih“ nebo na „sever“. Geografickému severu pak říkají „severní konec“ a jihu zase „jižní konec“. Pokud chcete, naučí vás i „číst v oceánu“ – podle jeho teploty pak prý dokážete vycítit, že se blíží bouřka.

Jako městského člověka mě také zaujalo, že tu každý žije v domě na poměrně velkém pozemku, kde stojí auto a hned vedle něj téměř pokaždé i loď. Evokuje to dojem ohromné životní úrovně. Pravdou však je, že kromě několika majitelů vil v soukromé čtvrti na úplném severu jsou obyvatelé ostrova zcela obyčejní lidé, žádní boháči. To, co jinde plní funkci luxusu a zábavy, zde slouží jako nástroj životní potřeby a obživy.


…a navíc

ZKÁZA INDIÁNŮ

Bahamské společenství leží v Atlantském oceánu, východně od pobřeží Floridy a na sever od Kuby. Na 700 ostrovech a 2400 ostrůvcích žije asi 350 000 lidí. S výjimkou ostrovů New Providence a Grand Bahama se obecně často označují také jako „out“ nebo „family“ islands. Hlavním městem a zároveň obchodním centrem Baham je Nassau na ostrově New Providence. Obývá ho 70 procent populace celých ostrovů.

Na souostroví od roku 900 žili indiáni kmene Aravaků. V roce 1492 přistál na ostrově Guanahani (dnešní San Salvador) Kryštof Kolumbus. Inspirován klidným mořem, které ostrovy omývalo, je popsal jako „baja mar“, ve španělštině „mělké moře“, z čehož později vznikl název Bahamy. Výprava objevila asi 40 000 indiánů, kteří v následujících 25 letech zemřeli při otrockých pracích nebo v důsledku nemocí. Ostrovy tak zůstaly na několik desítek let převážně opuštěné. První Angličané přišli v roce 1647. Založili první usedlost a usadili se na ostrově Eleuthera. V roce 1718 se Bahamy staly britskou kolonií. Po vyhlášení americké nezávislosti začali ostrovy osidlovat Američané, kteří si s sebou přivezli africké otroky, aby vybudovali plantáže. V roce 1834 bylo otroctví zrušeno. První parlament vznikl v roce 1940 a o 33 let později získaly Bahamy nezávislost jako člen Společenství národů.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články