Mongolská historie a NIC
Mongolové v půlce července mohutně slavili. Konal se každoroční festival Nádam, který obyčejně trvá několik dní a Mongolové jej slaví celá staletí. Letos měl obzvláště slavnostní nádech, uplynulo totiž 800 let od doby, kdy velký chán Čingis sjednotil mongolské kmeny, upevnil jednu z největších říší, která kdy v lidských dějinách existovala – a vytáhl na Evropu. Tak si ho vybavujeme my ze školních učebnic, nelítostného a krvavého vládce, který zpustošil půl starého kontinentu. Pro nás je Čingis krutovládcem, kterého do této role pasovala historie. Ačkoli nebyl o nic krutější než třeba křesťanští křižáci, kteří si myli ruce v potocích krve, jež v průběhu dějin tekly kolem Jeruzaléma. A v čem se Čingis lišil od takového Hernanda Cortéze nebo Ivana Hrozného? Možná byl právě on oproti leckterým křesťanům hotové neviňátko… Historie je neobyčejně zajímavá věc. Na jednu událost se můžete podívat přes několik brýlí a pokaždé bude vypadat jinak. Ale těžko bude mít jen jednu barvu – nebude ani růžová, ani černá, možná spíš duhová.
Ale zpět k Mongolům a důvodům a podobám jejich oslav. Jak by mohli tito skvělí jezdci slavit jinak než tradičními závody na koních? Vždyť tamní přísloví říká, že kočovník se narodil v sedle. Zlatou hordu Čingischánových bojovníků si také nelze představit bez luků, a tak i luky a šípy patří k svátečním hrám. Nejoblíbenější je ale zápas, jakýsi wrestling, řeckořímský zápas nebo sumo dohromady. Připomíná jistě Mongolům jejich slavnou éru, kdy vládli tehdy známému světu a Rusko i Čína jim ležely u nohou. Zlatý věk ale netrval věčně a časem si to tito dva silní sousedé „vynahradili“. Nejprve přišli Číňané, pak socialismus, za jehož éry zmizelo z povrchu zemského několik stovek mongolských klášterů i s mnichy. Jsou nenávratně ztraceny, nikdo už je znovu nepostaví. Těch pár, které přežily v poušti Gobi, po letech znovu ožívá. Zdá se, že velmi opatrně. Do rozpadlých zdí se sice někteří mniši vrátili, ale zdaleka jich není tolik jako dřív.
Mnohem víc než mnichů proudí do Mongolska opět Číňanů. Jsou to zase oni, kdo vracejí Mongolům historický úder – avšak mnohem účinněji a řekněme i civilizovaněji. Nejde už o nájezdy, plenění a zotročování, Číňané se i na mongolských stepích a pláních umějí uchytit a etablovat obchodně. Která země se dokáže této nenápadné komerční tsunami ubránit? Čínská vlna dobývá svět a nepotřebuje k tomu ani luk, ani šíp, ani válečnou taktiku. Dochází i na odlehlé a širé pláně a stepi, kde není nic.
Ostatně ani NIC už není tak docela bezcenné. Nedávno jsem slyšela, že na jakési americké aukci jeden filuta opravdové NIC vydražil. Prý za něj dostal asi 20 dolarů.
