Lidé od jezera smrti
Keňa třetího tisíciletí má dvě rozdílné tváře, stejně kontrastní jako pruhy na hřbetu zebry. Na jihu země houfy turistů namačkány v minibusech kličkují mezi antilopami po národních parcích, zmalovaní Masajové skáčou do rytmu cvakajících fotoaparátů a postarší ženy ze Západu v objetí černých gigolů vzpomínají na mládí.
V té samé zemi, dál na sever, za hranicemi rezervací, daleko za poslední asfaltkou žije Afrika, kterou by ještě dnes poznal David Livingstone. Klimatizované vozy sem turisty nedopraví, lvi se tu páří bez pozornosti teleobjektivů, černí Turkanové tu netečně žijí v podmínkách blízkých době kamenné a smutní El Molové vymírají bez zájmu médií.
Autor reportáží a fotografií František Štaud se se svým keňským průvodcem Irunguem vydal napříč Keňou, z jihu na sever, až k jezeru Turkana.
Přesvědčil se na vlastní oči, jak se žije lidem v místě přezdívaném „kolébka lidstva“, kde kousek stínu a doušek vody má cenu několika životů.
Více o autorovi na www.phototravels.net
