Královny bez korunek

20-21.jpg
Autor článku: Jan Sochor, Úterý, 13. května 2014
Autor fotografií: Jan Sochor
Když si stovky mexických zápasnic každý večer nasadí masku, změní se k nepoznání. Z žen, které přes den pracují a starají se o rodiny, se stanou divoké a výbušné bojovnice. Lucha libre, tedy volný boj, je mexická vášeň. Má své hvězdy – a má své podzemí. Tady se nebojuje v záři reflektorů, ale za pár šupů a pokřiku nadávek.

Podlaha ringu zaduněla. Tělo v modré sexy kombinéze ztěžka dopadlo mezi provazy. Vlna blonďatých vlasů se mi převalila přes foťák. Slyším její zrychlený dech. Nabuzená soupeřka prohnula záda jako puma před skokem. Zapřela se do ringových provazů jako do nataženého praku a zaječela: „Ú-hnííí!“ Několik napružených kočičích skoků a noha ve stříbrné legíně mi švihne před obličejem. Pum! Zatmělo se mi před očima. Bezvládně padám na špinavé lino pod ringem.

„Jóóó!“ vytryskla napumpovaná aréna mocným výkřikem. „Dááárk Angel! Nakopéééj ten pytel sraček!“ Sbírám se v šoku ze země. „Rozsekéééj ho!“ Naleštěné boty chlápků v první řadě mi rozostřeně plavou před očima…

Mám pocit, že do mě vrazil náklaďák. „Dělej, guero, padej stranou!“ Jeden z pořadatelů mnou smýká pryč od ringu. „Koupit kopačku do hlavy od Dark Angel v aréně Mexico, to se jen tak někomu nepovede!“ ušklíbne se. Aréna Mexico, největší wrestlingová aréna v hlavním městě Mexika, burácí nadšením.

Jestli něco mexičtí fanoušci wrestlingu opravdu milují, tak jsou to nečekané zvraty.

Tělocvična na předměstí Mexico City, kde ženy a dívky pravidelně trénují lucha libre.

Wrestlingové podzemí

Z bílé záře reflektorů, barevných velkoplošných obrazovek a slavných bojovnic v aréně Mexico jsem se přecpaným metrem dostal do wrestlingového undergroundu. Nahé železné nosníky pod stropem tělocvičny, všudypřítomný kyselý pach potu. Z vybledlého plakátu na zdi svítí do tmy oči legendárního zápasníka El Santa za stříbrnou maskou. Z ráje do očistce. Zpoza skleněné vitríny v rohu sleduje zpocené a bolestivé úsilí trénujících wrestlerek soška panenky Marie. V Mexiku má každý svého patrona nebo patronku.

„To si piš, kámo, že lucha libre se nedělá jen jako!“ Rubén, pětačtyřicetiletý Mexičan s hrudí rozložitou jako býk, sice vede tělocvičnu, ale sám je aktivní zápasník. Jedním rychlým hmatem mě chytí za předloktí, stiskne na jistém místě a já se bolestí zkroutím na žíněnku.

„Na nic si nehrajeme. To je lucha libre, regulérní zápas. Chlapi, ženský, všechny to bolí stejně!“ Rubén mě pustí a kývne bradou na jednu z dívek trénujících skoky z provazů. „Sexy Polvora má za pár dní vystoupení ve špitále.“ Mrkne na malou podsaditou tmavovlásku se širokými boky a rovnými tvrdými vlasy. „Vezmi gringa s sebou.“

Ring uprostřed ulice sleduje dychtivé publikum. Zápas pořádaný k příležitosti rodinné oslavy.

Maska a jméno

Sešli jsme se v metru. „Ať tě ani nenapadne fotit mě bez masky!“ rázně utnula můj pokus vyfotit ji mezi tisíci spěchajících Mexičanů. „Jsem Ana. Ale říkej mi radši Sexy,“ dodává smířlivě. Maska a jméno jsou klíčem k pochopení lucha libre. Zápasnice, stejně jako zápasníci vystupují v souboji pod jménem své postavy. Někteří navíc nosí masku, která chrání jejich civilní identitu. Sundat masku znamená nechat zemřít svou postavu. Některé zápasy se dokonce bojují tzv. „o masku“, kdy vítězka má právo sundat poražené její masku.

„Když se obléknu a nasadím si masku, už nejsem Ana,“ trpělivě mi vysvětluje malá triguena, zatímco si pevně utahuje tkaničky na vysokých černých kozačkách z latexu. Jsme v dětském špitále na předměstí. V ordinaci se za gumovou plentou líčí a oblékají tři mladé wrestlerky. „Za chvíli se proměním v Sexy Polvoru. Ona udělá věci, kterých by Ana nikdy nebyla schopná. Ana je stydlivá, ale Sexy dokáže vyhecovat publikum, rozumíš, guero?“

Sexy Polvora po zápase náhle uhodila Keiru do hlavy. Rozpoutal se nový boj, diváci šílí nadšením.

Jméno obvykle vyjadřuje nějakou určující vlastnost zápasníka. Například jméno Sexy Polvory („Sexy střelný prach“) ukazuje na její výbušnost, schopnost náhlého vzplanutí síly. Stejně tak symbolické jsou masky. Bývají často inspirovány archetypy síly – odkazují na zvířata, aztécká božstva, hrdinky z legend, se kterými se zápasnice ztotožňují.

„Dneska, prosím tě, větší klídek, ne abych odešla s natrženým svalem jako minule,“ obrátí se Sexy na svou soupeřku Lady Monster, která si pečlivě vykresluje černý gothic make-up kolem očí. „Je to pro děti, chápeš?“

„Dobrý.“ Lady Monster si objede vyšpulené rty perleťovým voskem. „Pojedem to v klidu. Nejdřív dvě obrátky na provazech, pak zámek na zemi…“ Holky se nanečisto chytají pod paží, otáčí se proti sobě, jako kdyby zpomaleně tancovaly. Dohadují hrubý scénář zápasu.

Lucha libre je totiž v první řadě show.

Tiffany kyne publiku v aréně Mexico.

Dobro versus Zlo

Protáhl jsem se podél beden u špinavé zdi skladu a vyklonil se z balkonu. Čtyři patra pode mnou, přímo uprostřed ulice, plave prázdný ring jako ostrov v moři dychtivě čekajícího publika. Tři účinkující wrestlerky se převlékají na pavlači vybydleného domu, který slouží jako skladiště čínského zboží. Sedí na svých kufrech, oblečení rozvěšené na zrezlých mřížích. Do horkého odpoledního vzduchu proniká jako ostrý nůž průvan zatuchliny.

Sahori se mi zdá mladá. Třicet? Má kulaté boky, nádherně vykrojené rudým gymnastickým dresem. Unaveně si bandážuje koleno: „Vracím se po delší pauze, měla jsem nějaký operace. Dostala jsem ránu do ucha a ztrácela jsem rovnováhu.“ Její dva synové se kolem ní neustále točí. Nedovolí mámu fotit. Žárlí. „Beru všechno, i tyhle marnokšefty, co můžu dělat…“

Sahori domlouvá choreografii vystoupení.

Obléká si černé síťované punčochy. Pomalu a pečlivě si je vytahuje nahoru, na bílá pevná stehna. Okamžik křehké ženské krásy utopené ve špinavém skladu někde uprostřed bublajícího kotle Mexico City.

„Co ty ji šmíruješ, guero?“ La Fugitiva tvrdým direktem ukončila moje vytržení. Padesátiletá Mexičanka s havraními vlasy a očima čarodějnice se rozkročí. Po zkušenosti s Dark Angel mám strach, že mi jednu vrazí. Koketně povytáhne seprané triko, které odhalí štíří kérku. „Tak co, mladej, vyfotíme ňákou pornografii, co říkáš?“ Všechny tři zápasnice se hlasitě rozchechtaly.

Přestože lucha libre je trochu šmrncnutá fetišismem – guma, latex, punčochy, kozačky a dominance – sexuální aspekt rozhodně nehraje v rámci zápasu hlavní roli. Mexický wrestling totiž není jen běžným sportovním zápasem, nýbrž alegorickým soubojem Dobra a Zla.

Svatebčané chystají podlahu na vystoupení lucha libre.

Ber, co ti dají

Na poslední stanici metra jsme si vzali taxík. Z repráků na zadním okně monotónně drnčí cumbia sonidera. Hranatý starý chevrolet jako koráb rozráží vlny žlutého prachu, které zvedají nákladní auta před námi. Žhnoucí slunce se opírá do nekonečných řad přízemních domků z hrubého betonu. Na vyšisovaném nebi krouží černí supi.

Další výmol. Taxík nadskočil a tři wrestlerky na zadním sedadle zahalekaly, jako kdyby vagonek horské dráhy zrovna vyletěl do nebe. Tři tlusté mámy od rodin a knírkatý promotér v propocené košili ucucávají z plechovky piva a chechtají se. Jedou na zápas. Objednala si je jakási rodina. Slaví svatbu nejstaršího syna, a aby ukázali svoji vážnost v sousedství, objednali lucha libre.

„Nevybírám si kšefty, beru, co mi nabídnou,“ mávla rukou jedna ze zápasnic. Sedíme v kůlně, za jejíž stěnou se opilí svatebčané pokouší sestavit ze starých prken podlahu ringu. Na stěně kůlny visí rozklížená kytara, nahá žárovka chvějivě osvěcuje všechny tři ženy během obvyklé přípravy na zápas. „Tohle je za dvě kila, jestli tě to zajímá,“ odbyla moji všetečnou otázku ta nejstarší, „ale navečer mám ještě jednu show, takže se mi to vyplatí.“

Padesátiletá La Fugitiva mi ukazuje štíří tetování.

Sny mezi dvanácti provazy

Přestože lucha libre je v Mexiku zdaleka nejpopulárnější zábava, která občas trumfuje i fotbal, naprostá většina zápasnic jsou amatérky beze jména. Muži jakbysmet. Mají svou normální práci a o víkendech či večerech obrážejí štace na předměstích. Za pár drobných (kolem tří set korun za zápas) na sebe nechají vykřikovat hrubé urážky od opilých chlápků z publika a riskují zdraví v poslepovaném rin­gu.

Ty mladší, jako třeba Sexy Polvora, sní o světlech reflektorů a kariéře slavné wrestlerky. Chtějí být Dark Angel nebo Estrellita či Tiffany, které berou až několik tisíc pesos za běžný zápas ve velké, zářivě osvětlené aréně.

„Je mi dvaadvacet, jsem nezaměstnaná a smlouvu s velkou společností zatím nemám,“ vysvětluje mi Sexy, když se na sebe tlačíme v přecpaném vagonu metra cestou zpátky ze špitálu. „Lucha libre je moje šance, moje budoucnost, chápeš?“

Příprava na vystoupení na pavlači vybydleného domu.

Divoké kočky

Keira zvedla bojovně bradu. Odbarvené číro za maskou jí trčí kolem hlavy jako trnová koruna. „Děléééj, zvedni se, ty špíno!“ zakřičí na svou soupeřku ležící po tvrdém úderu na podlaze ringu. Publikum v aréně Plan Sexenal šílí nadšením. Miluje urážky. Pumpují do zápasu tu správnou atmosféru.

Sexy Polvora se bolestivě zvedá na vratkých nohou, když tu ji Keira prudce chytí za vlasy. Mocným hodem ji pošle proti provazům. Její vláčné tělo se odpinkne od napnutých provazů a plnou silou vrazí hlavou do Keiřina nastaveného lokte. Pum! Obě dopadly na podlahu ringu. Keira sevřela oběma nohama krk Sexy Polvory jako do kleští. Buch-buch-buch! Tři údery Sexyiny dlaně do podlahy – znamení „vzdávám se“ – ukončují zápas.

Obě dívky se loučí s tleskajícím publikem a pomalu odcházejí oploceným koridorem do zákulisí. Vtom Sexy naprosto nečekaně udeří Keiru pěstí do hlavy. Holky se chytnou za vlasy a spadnou na lino v koridoru. Diváci ječí, lomcují pletivem. Wrestlerky se na zemi divoce perou a škrábou jedna druhou. Žádné chvaty ani choreografie jako v ringu. Nefalšovaná řežba dvou divokých koček.

Zájem diváků o ženský boj je obrovský, ze zápasnic se stávají hvězdy. Pro mnoho obyčejných holek je to cesta k lepšímu životu.

Vždycky až na doraz

„Ten konec, to bylo do-opravdy, nebo ne?“ naléhám zvědavě na Sexy Polvoru v šatně v zákulisí. Během měsíce v ženském wrestlingovém undergroundu mě překvapila právě ta syrová rivalita, která panuje mezi mladými dívkami v lucha libre. Je jich mnoho, všechny touží po slávě, ale smlouvu s velkou společností dostane jen pár.

Sexy si prudce sundá masku ze zacuchaných vlasů. S bolestivou grimasou si pohladí do krve rozdrásanou hruď. „Celá lucha libre je doopravdy! Kolikrát ti to mám opakovat, guero!?“


Průkopnice zápasu

  • Mexický wrestling neboli lucha libre byl pochopitelně od svých raných počátků zkraje 20. století výhradně mužskou doménou. I přesto se ženy zápasů vždy účastnily, většinou jako hostesky.
  • 50. letech se na scéně začaly objevovat první luchadoras – zápasnice. Pionýrky ženského wrestlingu, zápasnice jako Chabela Romero, Irma González nebo později v 80. letech krásná Lola González, získaly během let respekt mexické macho kultury.
  • V roce 1986, kdy už běžně probíhaly tisíce neoficiálních ženských zápasů po celém Mexiku, byl ženský wrestling plně legalizován.

ROLE JSOU JASNÉ

  • Postavy každého zápasu lucha libre mají předem rozdělené role. Na jedné straně bojuje tzv. la ruda, tedy „drsňačka“, které čelí tzv. la técnica, doslova „technička“. La ruda je ryze záporná postava: porušuje pravidla, bojuje neférovým způsobem. La técnica je naopak ušlechtilá hrdinka – trpí, ale poctivě bojuje a obvykle předvádí divácky oceňovanější chvaty. Černá a bílá. Žádný prostor pro pochybnosti.
  • Ve wrestlingovém undergroundu se role (a občas i výsledky) dohadují před každým mačem, ale velké hvězdy – jako třeba Dark Angel – často představují jednu roli po celou dobu své kariéry.
  • V samotném zápase se však striktně bojuje podle kombinace pravidel známých z běžných sportovních zápasů. Můžeme vidět chvaty a zámky z řeckořímského zápasu nebo juda a zápas končí položením na lopatky, vzdáním se soupeřky či knock-outem.
  • Mexická společnost wrestlingové hvězdy zbožňuje. Mají podobný status jako popové hvězdy, objevují se pravidelně v televizi. Kopie jejich masek se prodávají v každém zapadlém mercadu v celé zemi.

GUERO, NEBO GRINGO?

V celé Latinské Americe se lidé běžně rozlišují na základě odstínu kůže a vlasů, bez jakéhokoli rasového podtextu. Trigueña je žena s kůží barvy obilí (trigo), řekněme někdo mezi běloškou a mulatkou. Guero je mexický slangový výraz pro osobu se světlou kůží a blonďatými vlasy. Avšak guero není gringo, protože guero může být i Mexičan, zatímco gringo je vždycky cizinec.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články