Jak jsme jely do Konga

Vyšlo 2. 2. 2009 · Vydání 2009 / 02
· Autor Lenka Klicperová
Země Demokratická republika Kongo
Nahrávám fotogalerii...

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

Lenka Klicperová

„Jsi úplně šílená, to tě nesmí ani napadnout,“ obořila se na mě na začátku dubna minulého roku Olga Šilhová. Byla to reakce na můj nápad odjet do Konga a nafotit tam sérii portrétů žen, které jsou na východě země, kde se válčí, masivně znásilňovány. Dlouho jí to rozhořčení nevydrželo.

Dodneška se hádáme, jestli jí trvalo půl hodiny nebo hodinu, než mi řekla, že pojede se mnou. Každopádně, bez ní bych určitě neodjela a žádná reportáž ani fotografie by nevznikly. Ani film, který právě připravujeme. Ve dvou se to prostě lépe táhne, zvláště pak v Kongu.

Připravovaly jsme se na cestu několik měsíců.

Nastudovaly kdeco a zvláště před odjezdem sledovaly, jak se vyvíjí situace. Odjížděly jsme na konci října, v době, kdy se v oblasti odehrávaly nejtěžší boje.

Humanitární organizace evakuovaly z Gomy, hlavního města provincie Severní Kivu, své pracovníky. Každý den jsme si přeposílaly zprávy z BBC. Nevypadalo to dobře. Ale rozhodly jsme se, že pojedeme a v nejhorším případě zůstaneme ve Rwandě a uděláme reportáž z téhle země.

Byly jsme psychicky připravené na hodně věcí. Ale na všechno ne. Když jsme natáčely první rozhovor se ženou jménem Mawaza, rozbrečely jsme se. Pak už jsme plakaly jen jednou – když nám Christine Schuyler Deschryver, konžská bojovnice za práva žen, vyprávěla, jak jí v náručí zemřela půlroční holčička. Samozřejmě následkem znásilnění.

Člověk si zkrátka zvykne i na takovou hrůzu, jaká vládne Kongu.

Právě jsem se dověděla, že hranice Konga překročily další tisícovky vojáků ze Rwandy.

Na ženy, o kterých si můžete přečíst, se valí další pohroma. Kolik toho ještě budou muset vydržet? Přežije Siska, Giselle a Clotilde? Doufám, že ano. Pro mne už to nejsou jenom bezejmenné oběti válek v Africe, kde umírají každý den lidé po tisících. Pro mě to jsou skvělé ženy, kterým stojí za to pomoci. A jenom doufám, že nejsem sama, kdo si to myslí.

A doufám, že až si přečtete o Kongu, řeknete si tak jako já – mám štěstí.

Pro zobrazení mapy si prosím zapněte JavaScript.