Do Plzně nejen na jedno

101.jpg
Autor článku: Markéta a Michael Foktovi, Úterý, 24. června 2014
Autor fotografií: Markéta a Michael Foktovi
Uslyšíte-li jméno Plzeň, asi okamžitě pomyslíte na pivo. A pak možná ještě na jedno. Nezdržujte se ale u zdejšího zlatého moku zbytečně dlouho. Západočeské město a jeho okolí toho nabízí mnohem víc. Můžete to všechno objevovat pěšky či místní tramvajovou linkou.

Dřívější obyvatelé Plzně podle všeho milovali rekordy všeho druhu. Alespoň nám o tom zanechali důkazy v podobě staveb, které jen tak nepřehlédnete. Věž katedrály svatého Bartoloměje na náměstí se tyčí do výšky přes sto metrů, takže je nejvyšší kostelní věží ve střední Evropě. Možná i proto, aby byla důstojnou protiváhou Velké synagogy na horním okraji historického centra. Židovský svatostánek je pátou největší synagogou na světě a na „starém kontinentu“ ji předčí už jen ta v maďarské Budapešti.

Na věž plzeňské katedrály můžete dokonce vystoupat. Otevře se před vámi něco, co se ze všeho nejvíc podobá leteckému pohledu. Nechce se vám zdolávat přes tři sta schodů? I tak můžete mít celou Plzeň jako na dlani. Musíte se však spokojit s papírovými domečky a plastovými autíčky. Přesto je to unikátní zážitek. Model města vystavený na radnici má rozlohu slušného pokoje a z výšky na něm můžete obdivovat dokonce i samotnou katedrálu.

Bolevecké rybníky jsou rájem vodních sportů.

Fantazie ve zlatě

Ještě než z hlavního plzeňského náměstí Republiky odejdete, sáhněte si na hlavičku andělíčka zasazeného v mříži kolem sochy Krista s apoštoly. Budete v dobré společnosti – podle legend se jí kdysi dotkl nervózní plzeňský kat během své vlastní svatby. Jakožto popravčí nemohl vkročit do kostela, takže se ženil v zastoupení. Jestli se pak ke své novomanželce vrátil, se už legendy nezmiňují. Po pohlazení andělíčka se vám prý dokonce splní přání – nesmíte ho ale nikomu prozradit.

Jestli budete mít při procházce kolem náměstí pocit, že vás pronásledují zlaté přízraky, uklidněte se. Všechno je naprosto v pořádku. Ve skutečnosti máte v patách jenom chrtici ve skoku, velblouda a anděla. Podle fantazie architektů tyto tři moderní kašny mají představovat atributy zobrazované na plzeňském městském znaku. Jsou pozlacené pravým zlatem a jeho nanášení na chrliče vody trvalo celých devět měsíců. Od té doby jsou kašny jablkem sváru místních.

Jedni tvrdí, že se do sousedství historické katedrály nehodí, jiní zase poukazují na to, že zlato na jejich výzdobu nepřilétlo jen tak z nebe. Já jako kovaný Pražák můžu říct, že se mi kašny líbí. Splývání historické architektury s tou moderní je zajímavá symbióza a koneckonců i pražský Tančící dům zabírá přední místo v průvodcích hlavním městem.

Bolevecká náves doslova dýchá venkovskou atmosférou. Úplně zapomenete, že jste v obklíčení paneláků.

Tramvají do přírody

Až vás omrzí dlážděné ulice, nasedněte na tramvaj. Trasa plzeňské „čtyřky“ je lemovaná přírodními krásami i vesnickou pohodou. Jenom musíte vědět, kudy se prosmýknout mezi ulicemi a domy. Můžete začít už u Lochotínského parku kousek za hlavním plzeňským mostem. Když budete pozorní, můžete tu objevit poustevnu vytesanou ve skále s pamětním sloupem, který pamatuje slavnou lázeňskou minulost parku.

To nejlepší však přijde až nakonec, dole pod parkem. Jestli chcete vědět, co je to galídie, jak se felsuma udrží na stropě hlavou dolů či jak se má novorozené mládě nosorožce indického, jste na správném místě. U vchodu do plzeňské zoo. V horní části se navíc můžete potkat s učiněnými giganty. Zdejší dinosauři v životní velikosti jsou sice plastoví, řvou však jako živí – a občas se i pohnou.

O kousek dál na vás čeká vítané osvěžení: jezírko s písečnou pláží, které vzniklo zatopením bývalého lomu. Kromě vody si tu můžete dopřát i něco lepšího – v restauraci sotva sto metrů od břehu. A na konečné se můžete těšit na začátek. Tedy začátek Sigmondovy naučné stezky, jež vás definitivně dovede do přírody za městem. A taky k Boleveckým rybníkům, které v létě brázdí plachetnice, windsurfeři nebo lidé na pramičkách.

Cestou můžete zkusit najít kámen, který vypadá jako Lenin. Není to náhoda: prý ho tak opracoval sovětský voják, kterých tu v 70. letech bylo přesně o sto procent víc, než kolik by jich tu místní chtěli vidět. A jestli toho pořád nemáte dost, zapamatujte si název Bolevecká náves. Ano, náves, ačkoli se nachází v sevření panelových domů. Starý Bolevec zůstal na plzeňském předměstí z dob, kdy ještě byly paneláky zlou noční můrou. Dnes nabízí vítané útočiště lidem z okolních sídlišť – kompletně i s vesnickým rybníčkem, kamenným sloupem se soškou Panny Marie nebo vesnickým statkem.

Poustevna s pamětním sloupem v Lochotínském parku vyzařuje romantickou atmosféru.

Zlato s pěnou

Ten, kdo v Plzni neochutná zdejší pivo, jako by tu snad ani nebyl. Důvěrně známý zelený vývěsní štít visí nad vchodem většiny zdejších restaurací. Až ujdete pár kilometrů po asfaltu i hlíně, pěnivý mok určitě přijde vhod. A stejně jako procházkou možná několika doušky uděláte něco pro své zdraví. Kvalitní pivo je totiž ve skutečnosti iontovým nápojem, a podle některých lékařských studií dokonce opravdu brání vzniku některých onemocnění. Třeba takových maličkostí, jako je rakovina prostaty, prsu nebo vaječníků. Takže prospívá všem bez rozdílu pohlaví a můžeme za to poděkovat látkám, které se do piva dostávají z chmele.

Možná dokonce brzdí rozvoj Alzheimerovy choroby, což zkoumají čeští vědci. Má to však jeden háček: doporučená denní dávka zlatého moku by neměla překročit dva půllitry. Ačkoli je plzeňské pivo výborné, musím vyvrátit jeden pivní mýtus. Vůbec není zásadité, jak se často s oblibou tvrdí za hospodským stolem. Naopak – se svým pH kolem čtyř a půl je pořádně kyselé. Paradoxně však opravdu pomáhá při překyselení žaludku. Obsahuje totiž fosfáty, které brzdí vylučování žaludečních kyselin. Takže – na zdraví a plzeňskou pohodu!

Rybníčky "plzeňských Benátek" nabízejí příjemné posezení pro dospělé a legraci na hřištích pro jejich ratolesti.

KAM NA PLZEŇ

  • Vždycky je nejlepší začínat u zdroje. Tedy přesněji řečeno u Prazdroje. V bývalých kvasných sklepích pivovaru najdete restauraci Na Spilce s pivem jako křen. www.naspilce.com
  • Krásný výhled z letní zahrádky na „plzeňské Benátky“ a plzeňské pivo z tanku očekávejte v restauraci U Mansfelda pojmenované po vojevůdci, který dobyl Plzeň. www.umansfelda.cz
  • Plzeňský forman Martin Salzmann prý při svých cestách šířil věhlas plzeňského piva ze všech sil. Když se usadil, otevřel si restauraci U Salzmannů – a ta funguje dodnes. www.usalzmannu.com
  • Láká vás středověká atmosféra s přítmím, zčernalými trámy a masivními stoly? Tak vyrazte do krčmy Stará sladovna v obdobně rázovité Malé ulici. www.starasladovna.cz

KDE VYSTOUPIT Z TRAMVAJE

Za přírodními divy Plzně můžete vyjet tramvají.

  • Lochotínský park a Zoo Plzeň: vystupte na zastávce Lékařská fakulta linek číslo 1 a 4.
  • Jezírko ze zatopeného lomu: vystupte na zastávce Sokolovská linky číslo 4 a jděte kousek po Karlovarské silnici.
  • Sigmondova naučná stezka: vystupte na konečné linky číslo 4 (zastávka Košutka). Stezka je odtud značená a obloukem se sem zase vrací, procházka trvá 2–3 hodiny.
  • Bolevecká náves: vystupte na zastávce Studentská linky číslo 1, stará ves je přes silnici.
  • Bolevecké rybníky: jeďte na konečnou linky 4 (Košutka) nebo 1 (Bolevec). K Velkému boleveckému rybníku můžete pokračovat autobusy číslo 30 a 34.

BENÁTKY POD PLZNÍ

Odpočinek při procházce centrem Plzně najdete na jeho východním okraji. Rozkládá se tu parková zóna přezdívaná „plzeňské Benátky“.

  • Soustava rybníčků nabízí relaxační posezení, prolézačky a hřiště vyžití pro děti.
  • Na zdejším kamenném mostě si všimněte sochy Piety.
  • Fasádu jednoho domu na okraji parku zdobí malba „Theatrum mundi“, tedy Divadlo světa. Setkávají se na ní význačné osobnosti Plzně – třeba Rudolf II., Emil Škoda, Bedřich Smetana, Jan Žižka nebo Spejbl s Hurvínkem. Historie města je tedy skutečně bohatá.
  • Dřevěné plzeňské rodáky na niti – tedy Spejbla s Hurvínkem, respektive jejich sochu – uvidíte i ve východních sadech.
Spejbl a Hurvínek

NEVYNECHEJTE

  • Plzeňské podzemí – labyrint chodeb, sklepů a studní vede pod celým historickým jádrem města Plzně a jeho celková délka je téměř 19 km. Prohlídkový okruh měří téměř 800 metrů a prochází v hloubce 9 až 12 metrů pod povrchem. www.plzenskepodzemi.cz
  • Starý Plzenec – asi 9 km od centra Plzně. První zmínka o obci pochází z roku 976! Původně přemyslovské hradiště bylo jedno z nejvýznamnějších měst země – až do roku 1295, kdy opodál Václav II. založil Novou Plzeň, tedy dnešní město Plzeň. Najdete tu třeba rotundu sv. Petra a Pavla z 10. stol., nejstarší stojící kostel v západních Čechách.
  • Radyně – hradní zřícenina na stejnojmenném vrchu. Královský hrad byl postaven před rokem 1361 za vlády Karla IV.
V plzeňském podzemí najdete skryté divy včetně vodního kola.

TIP AUTORA

Michael Fokt, fotograf a publicista

Že věda nemusí být nudná, nás přesvědčili v plzeňském areálu Techmania. Na ploše 10 000 m2 jsme si vyzkoušeli pokusy a fyzikální zákony, prohlédli parní lokomotivu a navštívili 3D planetárium. Expozice se nachází v areálu Škoda, vstup z nároží ulic Borská a Břeňkova. Pro další procházky po městě doporučujeme osobního asistenta: elektronickou krabičku, ze které se line proud zajímavostí o městě. Půjčí vám ji v informačním centru.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články