Den afrického dítěte

016-000.jpg
Karel Vrána, Pondělí, 2. června 2008
Dav dětí tančí kolem bubeníků, kteří dávají jejich pohybům řád. Tanec po chvíli střídá řada her, v nichž se kreslí, zpívá či předvádějí divadelní scénky.

Oslavy svátku Dne afrického dítěte v jihoafrické Namibii, který připadá na 16. červen, jsou v mnohém podobné tuzemským dětským slavnostem. Pohled na bosé nohy dětí, jejich drobná těla a kulisy tvořené přístřešky z vlnitého plechu ovšem připomene pravou podstatu svátku – skutečnost, že i děti mají svá práva a potřeby.

Miliony dětí převážně z rozvojových zemí žijí v chudobě, umírají na podvýživu a běžné nemoci, jimž je možné předcházet. Nemají přístup ke vzdělání, musejí pracovat a zabíjet ve válkách. „Významné oslavy Dne afrického dítěte jsou vhodnou příležitostí k připomenutí palčivých témat, jako jsou základní práva dítěte, potírání dětské práce či obchodu s dětmi,“ říká Zdeňka Hauková, vedoucí projektů společnosti Člověk v tísni v Namibii. Člověk v tísni provozuje na jihu země komunitní centrum a chráněnou dílnu pro lidi zasažené virem HIV a podílí se i na řadě dalších veřejných aktivit.

Mezi základní dětská práva patří (podle Úmluvy o právech dítěte, o niž se od roku 1989 zasazuje OSN) právo na život a přežití (bydlení, strava, zdravotní péče), právo na osobní rozvoj (vzdělání), právo na ochranu (před různými druhy vykořisťování) a právo vyjádřit své názory. Realita v mnoha zemích připomíná ale spíše pravý opak těchto zásad.

Podceňované vzdělání

Ke klíčovým faktorům, které ovlivňují budoucí život dítěte a přeneseně i celé společnosti, patří vzdělání.

Škola umožňuje lidem lépe poznat svá práva a zasazovat se za ně, díky studiu mají lidé také šanci získat kvalifikovanější práci, a vymanit se tak z pasti chudoby.

Se vzděláním souvisí i větší péče o vlastní zdraví. Dětem ale brání ve studiu vysoké poplatky za školné, velké vzdálenosti mezi školou a domovem i to, že musejí doma vypomáhat, aby rodina vůbec přežila.

Ačkoli Namibie patří k relativně bohatým africkým státům, roli vzdělání zatím podceňuje. „Právo na vzdělání upírá Namibie dětem nepřímo, a to vyžadováním školních poplatků, poplatků za některé zkoušky a také povinností nosit školní uniformy. Týká se to především dětí z chudých a ohrožených rodin, které v namibijské společnosti převažují,“ vysvětluje Zdeňka Hauková.

Povstání v Sowetu

Boj za právo na vzdělání byl přitom jednou z příčin událostí před více než třemi desítkami let, které svátek také připomíná. Sousední Jihoafrickou republiku tehdy ovládal apartheid. Černošské obyvatelstvo nemělo přístup do dopravních prostředků, kin nebo nemocnic. Bylo vytlačováno do rezervací, předměstských zón a čtvrtí, jejichž školy i zdravotnická zařízení byly také podstatně hůře vybaveny.

V roce 1976 se systému vzepřely tisíce mladých studentů z oblasti Soweto, kteří vyšli do ulic upozornit na nízkou kvalitu škol a požadovat výuku v mateřském jazyce.

Ozbrojené složky režimu okamžitě zasáhly, při potlačení demonstrace zabily stovky mladých lidí a v podstatě až do pádu apartheidu pokračovaly v násilných represích většinového obyvatelstva. Den, kdy události začaly, byl později ustanoven za sváteční Den afrického dítěte.

Namibijské oslavy

I letos se Člověk v tísni chystá oživit nelehkou každodennost života chudého obyvatelstva jihu Namibie oslavou mezinárodního svátku. Kromě uctění památky obětí sowetského povstání využívá významného dne také k oslovení ohrožených skupin společnosti. „Zábavnou formou opět podpoříme povědomí o hrozbách nemocí AIDS a tuberkulózy, lidských právech, domácím násilí a dalších společenských tématech. I takový způsob vzdělávání je přínosný,“ uzavírá Zdeňka Hauková.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články