Bujon z kamene

Vyšlo 30. 11. 2006 · Vydání 2006 / 12
Rubrika Cestopisy · Autor Jiří Venclík
Země Belgie, Francie ·
Nahrávám fotogalerii...

Klikněte na fotografii pro její zvětšení

Mysleli jste si, že bujon může být jen něco teplého do žaludku? Kdepak, vyjedete-li si na malý výlet na francouzsko-belgickou hranici, Bujon vytesaný do skály potěší vaše oko i duši.

Dalo by se říci, že Belgie je kromě ráje čokolády také zemí polévek. Vedle nejrůznějších snacků a snack-barů, cukráren a café barů jsou tady i „polévkárny“. Vážně, je to skvělý nápad. Máte-li chuť na něco malého a nechcete se cpát sladkostmi nebo další francouzsko-belgickou specialitou – velkou porcí hranolků s kopcem majonézy -, jděte na obyčejnou polévku. Vlastně místní polévky nejsou obyčejné, jsou prostě vynikající. Jejich prazákladem je i v Česku dobře známý bujon neboli vývar. Slovo bujon (francouzsky bouillon) pochází od slova bouillir, tedy vařit. Místní polévkárny ale nabízejí trochu jiné lahůdky než našincům dobře známé dršťkovky a gulášovky. Dát si můžete dýňovou, řepovou, mrkvovou, cuketovou, ale samozřejmě i slepičí, hovězí s nudlemi… Snad jen naši úžasnou česnečku jsem nikde nenašel.

Strážce údolí

Bujon má ovšem v Belgii, nebo lépe řečeno na francouzsko-belgické hranici ještě jeden význam. Je to také hrad. V hlubokých ardenských lesích byl postaven a vytesán ve vysoké skále v polovině jedenáctého století. Jeho majitelem byl rytíř Godfroa z Bouillonu, ochránce Božího hrobu. Roku 1096 se na výzvy věřících potentátů zúčastnil historicky první křížové výpravy k „osvobození Jeruzaléma“. Svaté město skutečně dobyl a také vyplenil.

Dnešní hrad Bujon tiše střeží stejnojmennou vesničku v údolí. Je malebná a plná turistů. Po původním majiteli zbyla jen legenda, kamenná socha a francouzská filmová komedie s Jeanem Reno alias Godfroem z filmu Návštěvníci… Pod křižáckou vlajkou se procházejí turisté a obdivují výhled do krajiny. Na horním nádvoří předvádí své cvičené opeřence sokolník a na dolním se pořádají hudební produkce.

Když jsem seběhl z hradního parkánu do „podhradí“, docela mi vyhládlo. Zkusil jsem první zahrádku a objednal jsem si pravý bujon. „Ten bohužel nemáme, pane,“ usmála se malá černooká servírka a přinesla mi – kopec hranolků s majonézou…

Pro zobrazení mapy si prosím zapněte JavaScript.