Break dance v Gaze

1.jpg
Autor článku: Jarmila Štuková, Pondělí, 6. Srpen 2012
Autor fotografií: Jarmila Štuková
O Pásmu Gazy slyší našinec především v souvislosti s terorismem. Na úzkém pruhu země ale žije mnoho vzdělaných lidí, kteří už jsou unavení neustálými střety se sousedním Izraelem. Přísně muslimská krajina má dokonce i mírumilovné tanečníky amerického break dance a ženu karatistku, která vůbec poprvé vyjede za hranice reprezentovat svou krajinu. Jak se žije na okupovaném území?

Útlá ruka se vymrští dopředu rychlostí hadího jazyka. Hned za ní následuje výkop až nad hlavu doprovázený hlasitým výkřikem. Ten však nepatří muži, ale mladé šarmantní karatistce. Ptáte se, proč by se žena nemohla věnovat karate a pořádně si u toho zařvat? Máte pravdu. Proč ne?! Jenže my nejsme v tělocvičně kdesi v Evropě. Stojíme pod obrazem Jásira Arafata v přísně muslimské krajině. V Pásmu Gazy. A tady ženy patří především k plotně a dětem.

Break dance v Gaze
Break dance v Gaze
Break dance v Gaze

„Nemáme v Gaze už ani kino, takže člověk může v tělocvičně hezky trávit čas,“ říká dvaadvacetiletá karatistka Rihab Elyan. Na zdejší ženu je nezvykle štíhlá. Není divu. Už dvanáct let tvrdě trénuje a vysloužila si titul nejlepší karatistky v Gaze. „Mnoho mých kamarádek by také chtělo chodit, ale rodina je nepustí, protože si myslí, že se pro ženu sport nehodí,“ smutně konstatuje a přivře velké hnědé oči. Je neuvěřitelné, jak je tato bojovnice v sukních, respektive v šátku, nesmírně plachá. Sice nadšeně hovoří o tom, že jako první žena vůbec pojede na závody i mimo Gazu, ale nakonec stejně řekne: „Karate mám strašně ráda, ale kdyby s tréninky můj muž nesouhlasil, skončila bych.“ Mužská vůle je pro zdejší ženu zkrátka zákon.

Mohammed Ghraiz, zakladatel skupiny break dance nazvané Campsbreakerz.

Mohammed Ghraiz, zakladatel skupiny break dance nazvané Campsbreakerz.

Break dance v Gaze
Tanečníci ze skupiny Campsbreakerz musí tančit u svíček, protože nemají elektřinu a generátor je drahý kvůli ceně benzínu.

Tanečníci ze skupiny Campsbreakerz musí tančit u svíček, protože nemají elektřinu a generátor je drahý kvůli ceně benzínu.

Vězení jménem Gaza

Název úzkého pruhu země dlouhého pouhých 45 kilometrů je odvozen od jeho hlavního města Gazy. Na nevelkém území žije více než 1,5 milionu Palestinců! Většinou se jedná o uprchlíky nebo jejich potomky. Gaza je prostě jeden velký uprchlický tábor, který se řídí přísnými zákony islámu. Na výlet sem asi nezajedete. Na zvláštní povolení se do Gazy dostanou jen novináři nebo humanitární pracovníci. Není toho tu bohužel ani moc k vidění. Celé území nese následky neustálých válečných konfliktů s Izraelem. Izrael doslova odřízl Pásmo Gazy od světa tím, že uzavřel přechody Gazy do vnějšího světa. Co se dnes nepropašuje tunely z Egypta, to zkrátka není. A bez povolení od Hamásu, party bradatých radikálů spravujících toto území, nemůžete zhola nic. Gaza je zkrátka vězení.

Break dance v Gaze
Break dance v Gaze
Tanečníci break dance tančí v ruinách domů v Gaze.

Tanečníci break dance tančí v ruinách domů v Gaze.

Tradice? Ne, nový život

Tradice jsou pro místní velmi důležité. Hlavně pro ty dříve narozené. „Moc rádi bychom měli v naší crew nějakou ženu,“ říká nám po cestě do uprchlického tábora jménem Nuseirat camp tanečník break dance Mohammed, „hodně holek nám píše přes internet, že by chtěly tančit s námi, ale nemůžou. Rodiče by to nikdy nedovolili.“ Už jen to, že se hrstka kluků z Gazy věnuje tomuto druhu tance pocházejícího ze Spojených států, je dost odvaha. Dokonce i Mohammedův otec byl zprvu kategoricky proti. Když ale viděl, jak break dance dokáže pomoci, jeho námitky ustaly. V období války v roce 2008 totiž Mohammed doslova sbíral otřesené mladé lidi z ulice a pomocí tance se pokoušel dostat je z hrozných pocitů. „Myslím, že se to změní. Hodně mladých lidí tady v Gaze chce žít trochu jiný život než jejich rodiče. Nechtějí se utápět v nenávisti vůči Izraeli, chtějí prostě žít, jak nejlépe to půjde. A motto break dance je mír a láska.“

Break dance v Gaze
Break dance v Gaze
Chlapec u bratrova hrobu.

Chlapec u bratrova hrobu.

Probuzení do reality

Jako by to Mohammed zakřikl. Tutéž noc nás výbuch lehce vymrští nad matraci. Rozespalí a překvapení se dobelháme na balkon, abychom zhodnotili situaci. Raketa padla jen jeden blok od nás. Od té chvíle slétnou izraelské rakety ze vzduchu ještě mnohokrát a za tři dny zabijí 25 Palestinců a mnoho jich zraní. To pochopitelně odstartuje chuť po odplatě. „Tak to v Gaze chodí,“ loučí se s námi unavený a smutný Mohammed. Když zrovna netancuje, pracuje jako zdravotní bratr, takže se za poslední dny moc nevyspal. Staral se o raněné.

Break dance v Gaze
Ve smutečním průvodu muži střílejí ze zbraní.

Ve smutečním průvodu muži střílejí ze zbraní.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Fotoreportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články