Boj za pár šupů

80-5.jpg
Autor článku: Andrej Štuk, Pondělí, 22. Srpen 2011
Autor fotografií: Jarmila Kovaříková
V Kambodži ho zná každý. Pradal serey neboli khmerský box je národní sport, na nějž místní muži sází poslední peníz. Respektováni jsou především jeho šampioni, předvádějící víkend co víkend téměř gladiátorskou podívanou.

Jestli ale čekáte, že takoví šampioni jezdí na zápas v luxusních bourácích, bydlí v honosných vilách a jsou obklopeni houfem zlatokopek z krasotinkových klání, budete velmi překvapeni. I ten největší z největších, šampion jménem Eh Phoutong, žije poskrovnu na periferii hlavního města Phnompenhu v domě, který připomíná ošuntělou garáž. Jeho život v žádném případě není pohádkový.

Na úzkou prašnou cestu vbíhá za rozbřesku deset postav různých výšek. Díky měkkému světlu vycházejícího slunce připomínají jejich stíny dlouhé bytosti z jiné vesmírné galaxie. Ačkoli těžce oddychují, pětikilometrová trasa je pro ně hračka. Patří do jejich každodenního tréninku, který rozhodně není pro dámičky. „Musíme tvrdě trénovat,“ upozorňuje nás kambodžský borec Eh Phoutong, „pro nás neexistuje toulat se po nocích, o kouření a pití alkoholu ani nemluvě.“ Samozřejmě, každý vrcholový sportovec vám poví to samé. Ale ne každý vrcholový sportovec by dřel tak drsně a v tak těžkých podmínkách bez vidiny důstojného životního standardu jako tady, v chudé Kambodži.

Chudá „perla Asie“

Kambodža je sice královstvím přezdívaným díky jeho starodávným chrámům „perla Asie“, ale bohužel stále patří mezi nejchudší oblasti v regionu jihovýchodní Asie. Kvůli krvavé historii polpotovského režimu žije více než pětatřicet procent populace pod hranicí chudoby s příjmem nižším než dva dolary za den. Mnoho z nich nemá vlastní domov a živí se odpadky. I proto vydat se na cestu bojovníka starodávného pradal serey znamená pro negramotné chlapce z nehostinných kambodžských vesnic možnost vydělat si na skrovné živobytí. Taková byla i cesta Eh Phoutonga. Pochází z početné rodiny z velmi chudé provincie Kaôh Kong. Zřejmě proto dnes trénuje a stará se o tři teenagery, kteří by jinak skončili na ulici. Přijal je do své rodiny za právoplatné členy a oni jej považují za svého gurua a náhradního otce.

Stejně jako oni neměl přístup ke vzdělání, protože rodina potřebovala každý dolar. Musel pracovat už v raném dětství, ale každou chvilku svého volného času trávil na trénincích. Pro svůj výjimečný boxerský talent smíchaný s buldočí povahou se nakonec mohl plně věnovat boxu. Jako jeden z mála kambodžských bojovníků se dostal dokonce za hranice, což je na tuto zemi opravdu velká výjimka. Ostatní mistři khmerského boxu mohou kvůli přísným smlouvám boxovat jenom na území Kambodže.

Výsadními chlebodárci boxerů jsou totiž tři komerční televizní společnosti, které nejen organizují zápasy, ale samy si také „pasou“ své bojovníky. Bohužel honorář za vyhraný zápas činí ubohých patnáct až dvacet dolarů, z nichž otlučený boxer dostane sotva pětinu. Zato televizní společnosti si mastí kapsy. Vědí, že pro Kambodžany neexistuje větší zábava než sedět před obrazovkami a sázet na oblíbené borce. Sledovanost klání je tak velká, že firmy rády slušně platí za reklamu puštěnou o přestávkách mezi jednotlivými koly. Zápasníkům taková pravidla sice nevyhovují, ale nemají na vybranou.

Zákaz Rudých Khmerů

O čem je pradal serey a kam až sahá jeho historie? V khmerštině znamená pradal bojovat či boxovat a serey volný. Agresivní khmerský box se pravidly téměř neliší od thajského. Je založen na kopech a úderech pěstí, lokty a koleny. Původ sahá až do desátého století, některé studie uvádějí už století deváté. Historikové tvrdí, že i díky vytříbenému boji získala khmerská říše dominantní postavení v jihovýchodní Asii. Během koloniálního období se pradal serey lehce proměnil. Do té doby se zápasilo ve vydlabaných hliněných jámách bez chráničů. Bojovníci měli ruce jen ovázané provazy.

Kolonialistům se zdál průběh nekulturní a brutální, proto se začalo bojovat v ringu se západními boxerskými rukavicemi a jednotlivá kola se začala měřit. V sedmdesátých letech krvavá vláda Rudých Khmerů v čele s Pol Potem zákazala praktikovat jakékoli tradiční bojové umění. Nejen lékaři, učitelé, vojáci či herci, ale také mnoho boxerů bylo popraveno nebo přinuceno tvrdě pracovat v pracovních táborech. Postupem let vstal pradal serey z popela a dnes patří mezi hojně navštěvované a oblíbené sporty. Pradal serey je zrcadlovým odrazem Kambodže. Má svoje hrdiny každodenně bojující o přežití stejně jako hořkosladkou historii, která na jedné straně fascinuje obdobím Angkoru a na straně druhé mrazí svou krutostí.

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články