Automobilový král Henry Ford

36.jpg
Autor článku: Eduard Freisler, Čtvrtek, 17. dubna 2014
Autor fotografií: Profimedia.cz
Nemilosrdný byznysmen, vizionář, antisemita, sympatizant černochů. Všechny tyto přezdívky si vysloužil Henry Ford, král automobilového průmyslu v Detroitu.

Henry Ford se nemohl dočkat rána. Psal se červen roku 1896 a Ford vyrazil po detroitské Bagley Avenue v prototypu nového vozu na zkušební jízdu. Jeho asistent ujížděl vepředu na kole, aby varoval případné chodce před rachotem motoru. Vůz nakonec zkolaboval a Ford musel stroj dotlačit zpátky do dílny. Ford později o hluku motoru napsal: „Burácelo to jako raketa a děsilo to koně (koňská spřežení tehdy táhla tramvajové vozy – pozn. autora).“

Ford se ale nevzdal a pracoval na voze, který by si mohla dovolit především rozmáhající se střední třída. Přišel na trh s vozem zvaným Model T při ceně něco málo přes 800 dolarů. Model T masově kupovaný Američany mu přinesl pohádkové jmění.

Hrůzná technologie

Ford během několika málo let začal rozšiřovat své továrny. Jedna z nich zvaná Rouge čítala na 93 budov, byla dlouhá téměř tři kilometry a více než kilometr široká. Továrna byla zhmotněním Fordových představ o soběstačné výrobě. V první části jeho dělníci vyráběli ocel, gumu, sklo a na druhé straně komplexu vyjížděl z bran hotový vůz.

Byla tu i neblaze proslulá pásová výroba, jejíž ubíjející monotónnost ve svém filmu vykreslil Charlie Chaplin. Ford sám přiznal „hrůznost této technologie“, která do továren přivedla masy nekvalifikovaných dělníků, po nichž se chtěl jen jeden manuální, prostý úkon. Ford ale svou pásovou výrobu rovněž hájil. „Obyčejný dělník chce práci, při níž se příliš nenadře, a u níž nemusí myslet,“ napsal ve svých memoárech.

Intelektuálům, kteří pásovou výrobu kritizovali jako nelidskou a ubíjející, vzkázal: „Lidé s kreativní myslí se mylně domnívají, že mysl všech lidí je podobně neklidná.“

Šance pro Afroameričany

Ford ale často čelil stávkám právě kvůli monotónnosti práce u pásové výroby. V roce 1913 musel například najmout přes 50 tisíc dělníků, aby se provoz továrny, kde bylo potřeba na 14 tisíc pracovníků, nezastavil.

Stávky také mnohdy přerostly v mohutné pouliční protesty, které vedle policie rozháněli i Fordovi agenti. Ti se nezdráhali proti protestujícím davům použít střelné zbraně. Notoricky známé jsou především protesty z 30. let, kdy Velká hospodářská krize donutila automobilky k masovému propouštění.

Ford během tohoto období odmítl prosby zástupců města, aby své propuštěné dělníky během tvrdých časů finančně podpořil. Tento byznysmen se ale ukazuje jako komplexní osobnost těžko zařaditelná do jediné škatulky. Právě on naopak svým dělníkům výrazně navýšil mzdu. A právě on vzkázal Afroameričanům prchajícím ze segregovaného jihu, že jim dá práci za stejnou mzdu, jakou pobírali jeho bílí zaměstnanci. Práci dával i ženám či fyzicky postiženým, což v té době byla spíše výjimka.

Je tak zarážející, proč se Ford tak vášnivě angažoval jako antisemita. Finančně podporoval noviny xenofobně namířené proti Židům. Tohoto Fordova odporu si všiml i Adolf Hitler, který autovýrobce jako jediného Američana zmiňuje ve své knize Mein Kampf.

Kapitalismus odměny

Ford věřil a prosazoval takzvaný „kapitalismus odměny“. Tento „fordismus“ by se dal popsat jako masová produkce levného zboží, které vyrábějí dobře placení dělníci (ti si pak mohli vůz, na němž pracovali, sami koupit).

Ford se v roce 1914 rozhodl svým dělníkům zvýšit týdenní mzdu z 2,30 dolaru na tehdy velmi solidních dolarů pět. Za tímto krokem zřejmě byla ale i jeho frustrace nad neustálým odlivem dělníků, kteří nechtěli za mentálně náročnou práci dostávat almužnu. Forda jednoduše stálo příliš mnoho peněz zaučovat novou pracovní sílu.

Během Velké hospodářské krize ani jemu ale nezbývalo nic jiného než propouštět, protože prodej aut prudce klesl. Firma se vzpamatovala až za války, kdy automobilky začaly ve svých továrnách vyrábět těžké zbraně, letadla, transportéry a bomby, například bombardéry B24.

Prezident Franklin Roosevelt během druhé světové války překřtil Detroit na „arzenál demokracie“. Jinými slovy, zbraně vyrobené v Detroitu pomohly ubránit západní styl života před nacismem. Ford k tomu výrazně přispěl: výše uvedených bombardérů za války vyrobil neuvěřitelných 9000.

Henry Ford zemřel v roce 1947 ve věku 83 let, jeho stopa je v Detroitu a po celé Americe ale stále nesmazatelná.


HENRY FORD – 1863–1947

  • Syn farmáře a vyučený zámečník začínal jako opravář parních strojů.
  • Ve firmě Thomase Alva Edisona se vypracoval na hlavního inženýra.
  • V roce 1896 sestrojil a úspěšně vyzkoušel svůj první automobil.
  • V roce 1903 založil Motor Ford Company. S počátečním kapitálem pouhých 28 000 dolarů dokázala firma za první rok existence vyrobit až 1700 automobilů a několik prototypů.
Model T

Model T

  • Američany přezdívaný Plechová Líza nebo Kraksna.
  • Vyráběl se od roku 1908 do roku 1927.
  • Do roku 1927 bylo vyrobeno 15 000 000 kusů.
  • V roce 1999 byl Ford Model T vyhlášen automobilem století.
Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Reportáže

Komentáře

Přečtěte si další podobné články