Americký sen po československu

LZ,_0116,_POZOR_PRAVA,_Ceska_kotva_na_Floride_z_roku_1925..jpg
Autor článku: Irena Feňová, Středa, 9. března 2016
Autor fotografií: Irena Feňová
Na západě Floridy, „slunečního státu USA“, leží město, které už svým názvem každému Čechovi a Slovákovi napoví, že i sem zasáhla jejich společná historie. Vítejte a vitajte v Masaryktownu!

K západnímu pobřeží Floridy začaly proudit davy přistěhovalců až koncem 19. století. Nepřízeň pozornosti v minulosti kontrastuje s přízní počasí. Právě jižně od Tampy dosahuje sluneční svit průměrně 361 dní v roce. První známý Evropan stanul na západním pobřeží v roce 1539.

Byl to Hernando de Soto. Hledal zlato. Nenašel ho, a tak zůstala oblast dlouho nedotčená. Dalším mužem, který se rozhodl hledat štěstí na západě Floridy, byl Vicente Martinez Ybor. V roce 1885 přestěhoval svoji továrnu na doutníky do Tampy. Průmysl, který tu vybudoval, proslul na celém světě. Třetím mužem, který změnil západní pobřeží, byl magnát Henry Plant. Z jeho iniciativy byla do oblasti zavedena železnice a s ní průmysl a bohatství.

Masarykův hotel dnes. Najdete tu kubánskou restauraci.

Vlakem začali přijíždět přistěhovalci hledající nový domov právě tady. Dnes lemují bělostné písečné pláže na západním pobřeží luxusní hotely a letoviska. A přesto je tu dosud ukryto něco, co byste na Floridě nečekali.

Směřujeme po silnici 41 z Brooksvillu směrem k městu Tampa. Najednou se ocitáme v městečku připomínajícím český nebo slovenský venkov. Pomerančové plantáže střední Floridy vystřídá město, kde se žije „po československu“.

České koláčky po americku

Poprvé jsme sem přijeli před deseti lety. Cílem byl St. Petersburg a Tampa. Nedozírné floridské roviny, žádné obrovské outlety a supermarkety, jižně od Brooksvillu ulice nepřipomínají několikaproudé americké magistrály. Už to nás udivuje. Největší překvapení se ale teprve chystá.

Stmívá se a téměř přehlédneme vjezd do města. Americká města se vlečou několik kilometrů podél hlavní silnice a člověk stěží pozná, kde je centrum a kdy už je zase v druhém městě. Stejný McDonald’s, Burger King, Winn Dixie, Walgreens. Atmosféra tohoto místa je však jiná.

Cedule připomíná, kdo a kdy založil Masaryktown.

Ani vjezd se nedá přehlédnout, alespoň ne pro nás Čechy. Brzdíme před cedulí Masaryktown. Zdá se, že se tu zastavil čas a že místní by se nedivili, kdyby se tu opět objevil. Kdo? Přece Tomáš Garrigue Masaryk.

Setkání s krajany

Ulice nesou jména našich a slovenských obrozenců, spisovatelů a politiků. Na hřbitově odpočívají Vačenovský, Otruba, Dvořák, Suchánek… Kdyby rozložité koruny stromů se španělským mechem vystřídaly jabloně, skoro bychom uvěřili, že jsme v Česku či na Slovensku. Potkáváme paní, dceru původních přistěhovalců.

Téměř plynulou slovenštinou posloucháme příběhy prvních osadníků z Československa. „Chcete si zatančit českou besedu nebo ochutnat naše koláčky?“ přerušuje vzpomínky na minulé časy. „Tak to musíte přijet na narozeniny našeho tatíčka prezidenta či na oslavu státnosti v říjnu,“dodává drobná Slovenka pyšně.

Paní Cimborová, potomek původního majitele Masarykova hotelu.

Vepřo knedlo zelo a český štrúdl po americku za 4,70 dolaru jsme mohli ochutnávat denně ve Family Restaurantu při výjezdu z města. Zastavujeme i v původním Masarykově hotelu a restauraci, kde první příchozí z Československa spali, než si vybudovali vlastní domky.

Nesplněný sen jedné generace

V roce 1925 se Češi a Slováci žijící v New Yorku vydali přes půl Ameriky na jih za sluncem. Jejich snem bylo založit nový domov, vysázet citrusové plantáže a na živobytí si vydělávat prodejem pomerančů.

Vybrali si místo severozápadně od třetího největšího jezera USA Okeechobee. Na 15. září 1924 si Jozef Joščak, newyorský vydavatel slovenského deníku, svolal rodáky a velebil floridské klima. „Je ideální na pěstování pomerančů a snadný výdělek,“ domníval se tehdy. „Deset mil jižně od Brooksvillu jsou k mání levné pozemky,“ přesvědčoval krajany. Lákavý plán našel odezvu a 9200 akrů země v Hernando County se stalo majetkem nové obce. Na 40 rodin, 70 lidí, sedlo na vlak 5. prosince 1925 směrem na Floridu.

Obec pojmenovali podle našeho prvního prezidenta. První ubytování našli v Masarykově hotelu, jehož vlastníkem byl Jan Cimbora. Než si vybudovali vlastní obydlí, bylo to místo nejen na noc, ale i místo vyjednávání a setkávání. Zakládali podnikání s citrusy a doufali, že se jim povede o mnoho lépe než ve staré vlasti a na severu Ameriky.

Jejich optimistické sny ale přerušily devastující mrazy v roce 1927 a následně v roce 1928. Pomerančovník zasažený mrazem má kyselé a trpké plody. Na třetí mráz již Čechoslováci nečekali a pustili se do pěstování cibule, lilku a zelí. Zdejší půda nebyla ale pro tuto zeleninu vhodná. Obyvatelé Masaryktownu to ale nevzdali.

V té době přijel do města český emigrant Otruba a přivezl s sebou 500 slepic. Začalo nové podnikání a nový americký sen po československu. Masaryktown se stal hlavním drůbežářským městem Floridy. Až v šedesátých letech podnikání začalo upadat a potomci prvních příchozích začínají s novým vzděláním hledat práci jinde. Vize Jozefa Joščaka se nenaplnila, Masaryktown se nestal zlatým dolem z výnosů citrusových plantáží. Několik desetiletí byl však známý jako Egg capital of Florida – hlavní město drůbežářství na Floridě.

Po deseti letech…

Sedíme v opraveném Masarykově hotelu, dnes už s kubánskou restaurací. Popíjíme silnou kubánskou kávu a k tomu jíme přeslazený kubánský zákusek.

Američan Nelson J. Priede s kubánskou manželkou, dnešní majitelé Café Masaryktown, pózují pyšně před obrázkem prvního majitele Cimbory s manželkou. Je to prý nejlepší kubánská restaurace v okolí. Interiérem však připomíná jinou zemi: české vlaječky, pohled z Orlických hor s Masarykovou chatou, staré fotografie Čechoslováků a T. G. Masaryka.

Česká a slovenská jména na náhrobcích jsou jednou z posledních připomínek zakladatelů města.

Pan Nestor pobíhá vášnivě mezi všemi rekvizitami a překvapuje nás znalostmi z české historie. Pyšně nám vykládá zbytky minulosti, co ještě zaslechl z úst prvních přistěhovalců. „Syn pana Cimbory sem ještě občas zajede,“ vykládá. Češtinu ani slovenštinu tu už bohužel nikde neuslyšíte. Za deset let se vytratila i tradice pečení českých koláčků a štrúdlu.

Dnes se tu vaří už jen po kubánsku a po americku. I zásluhou Američana, „českého vlastence“, se ale příběhy české komunity na Floridě uchovávají. Město se mění. Nejvíce v posledních letech, kdy odcházejí potomci Čechoslováků, kteří ještě mluvili naší mateřštinou.

Ulice jsou široké, stěží je přeběhneme přes hustý provoz. Přibylo obchodů a supermarketů na hlavní třídě. Atmosféra českého venkova mizí. Zůstávají jen jména ulic, náhrobky na hřbitově s českými a slovenskými jmény a ojedinělé cedule odkazující na kdysi prosperující podnikání z prodeje vajec a drůbeže.

Poslední potomek majitele hotelu už naším mateřským jazykem také nevládne. Název města a prvního hotelu ale zůstává. Zůstává svědectvím jednoho nesplněného snu československých imigrantů a nezlomné odvahy nevzdat se. Masaryktown je poctou hrstce Čechoslováků, kteří se nevzdali a nenechali při první porážce zemřít svůj americký sen.

TIP AUTORKY

Na západním pobřeží Floridy najdete tato zajímavá místa:

Tampa: Ybor City, bývalá továrna na doutníky, dnes renovovaná na atraktivní nákupní centrum; hotel Tampa Bay (nechal vystavět Henry Plant v roce 1891), dnes sídlo University of Tampa; Bayshore Boulevard podél Tampa Bay – nejdelší chodník na světě; Muzeum vědy a průmyslu

St. Petersburg: Salvador Dali Museum

Fort Myers: zimní sídlo T. A. Edisona a H. Forda

Captiva Island a Sanibel – Sanibelské ostrovy: JN Ding Darling National Wildlife Refuge, na plážích je množství mořských škeblí a ulit, zákaz sbírání živých exemplářů

Masaryktown: založen 1924, rozloha 2,7 km2, 920 obyvatel, 431 domů Irena Feňová, publicistka

Sdílej článek dalším cestovatelům
Článek patří do rubriky: Zkrátka

Komentáře

Přečtěte si další podobné články