...a obejděte celou ves!
Průvod maškar či pochod se Smrtkou v čele, pouť od oltáře k oltáři o Božím těle a houpavá jízda krále v ženských šatech anebo jen klukovská obchůzka vesnice s řehtačkami v rukou – všechny tyto cesty patří ke svátkům a událostem doby předvelikonoční a po ní. Vyšlapali je naši předkové a kráčejí po nich – naštěstí – i naši současníci. Nehledejte dobrodružství v cizině, největší tajemství prý na člověka čeká doma… Tak tedy konec lenošení a – obejděte celou ves!
Svátky od masopustu až po Boží hod svatodušní… Pro naše předky to byly jakési společenské hry, při kterých se sešla celá obec. Měly svá pravidla a souvisely s duchovním životem, prací i úrodou celé komunity.
Jejich termíny jsou dány, ale některé jsou určeny lunárním anebo solárním kalendářem. Většina uvedených svátků se vztahuje k ústřední události křesťanské liturgie – velikonoční noci, kdy Ježíš Kristus vstane z mrtvých.
Masopusty se tak mohly konat den po Třech králích až po Masopustní úterý, které předchází Popeleční středě, kdy do velikonoční neděle zbývá 46 dnů. Po bujarém veselí, kdy se slavily i svatby, následovalo zklidnění v očekávání hlavního okamžiku křesťanské liturgie – zmrtvýchvstání Ježíše Krista o velikonoční neděli čili Božím hodu velikonočním. Čtrnáct dnů před ním je Smrtná neděle, spojená s dalšími zvyky, třeba s vynášením Smrtky či Morany. Paní učitelka Monika Prokopová z Čelkovic dokázala tento většinou „dívčí“ svátek zajímavě využít. Chlapci ve Zdibech zase udržují od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty (předchází velikonoční neděli) dávné obchůzky vesnicí s řehtačkami.
Jízda králů se jezdívala v pondělí po svatodušní neděli. Svatodušní svátky, letnice, následují padesát dnů po Velikonocích. Ve čtvrtek dalšího týdne se slaví svátek Božího těla neboli Slavnost Těla a Krve Páně.
A ještě malý dodatek: císař Josef II. kdysi nařídil svým poddaným slavit v polovině října takzvané hody, dny oproštěné od jakékoli práce. Právě na těchto slavnostech můžete dodnes vidět muže a chlapce tančit prastarý tanec verbuňk – unikátní do té míry, že je zařazen na Seznam kulturního dědictví UNESCO.
