3 otázky pro Zuzanu Beranovou, spisovatelku a diplomatku
1. Často se říká, že lidé ve vztahu ke zvířatům hledají to, co nenalezli či postrádají ve vztazích mezi lidmi. Myslíte, že je to i případ Joy Adamsonové? Prožila nelehké dětství, její tři manželství skončila rozpadem…
Joy na základě svých nešťastných zkušeností z dětství dospěla k poznání, že příroda ji nikdy nezklame, kdežto lidé ano. Podle toho se také chovala – zatímco pracovníci v kempu si stěžovali na nedostatek jídla, lednice přetékaly masem pro zvířata. Jak to začalo, tak to i skončilo: přestože Joy strávila celý život v těsné blízkosti nebezpečných šelem, nakonec skončila rukou vraha. A nepřála si být pochována na hřbitově – chtěla, aby její popel byl rozptýlen nad hrobem lvice Elsy.
2. Čím zaujala postava Joy vás? Svojí silnou vůlí, láskou k africkému kontinentu či něčím zcela jiným?
Joy byla talentovaná, odvážná, ale i komplikovaná a příliš citově založená žena, která trpěla psychickými problémy. Zaujala mne svou sveřepostí – dokázala v obtížném africkém prostředí nejen přežít, ale vytvořit tam i hodnoty pro další generace. Při prosazování svých ideálů však zaplatila nejdříve svým zdravím a následně svým životem.
3. Manželé Adamsonovi kdysi vyjádřili obavu, zda se po jejich smrti najdou v Keni mladí lidé ochotní pokračovat v jejich práci a ochraně zvířat. Jaká je v tomto smyslu situace v Keni dnes?
Mladí lidé ochotní pokračovat v odkazu Adamsonových v Keni rozhodně jsou, stačí se jen podívat na dobrovolníky z organizace Wildlife Clubs of Kenya, kterou Joy také velkoryse sponzorovala. Tito mladí lidé neberou na rozdíl od starší generace přírodu jako útočiště zlých duchů, ale podobně jako my v ní hledají zdroj krásy i duševního osvěžení, který stojí za to chránit. Na druhou stranu v Keni převládá obrovská chudoba, která je nepřítelem ochrany zvířat.



