Keňa: Švýcarsko východní Afriky

Kenia-2.jpg
pr, Středa, 27. března 2013, Komerční sdělení
„Bez peněz do hospody nelez a bez očkování na Afriku ani nemysli!“ radostně hlaholil doktor na Karlově náměstí, když slyšel, že mám v plánu letět na 50 dní do Keni. Ačkoliv jsem měla zájem jen o očkování proti žluté zimnici, doktor mi pro jistotu ještě vpálil hepatitidu A a břišní tyfus. Po sérii nepříjemných, ale potřebných očkovacích procedurách jsem mohla vyrazit směr Nairobi.

První, co mě na v Keni již na letišti překvapilo, byla „vůně Afriky“. Nebudu daleko od pravdy, když tento všudypřítomný odér přirovnám k ovzduší v pavilonu slonů kdekoliv v České republice. Aroma zašlapané trávy do prašné země je všeobjímající a všeprostupující. Na druhou stranu jsem očekávala pořádnou rovníkovou saunu, která se naštěstí nekonala. Hlavní město Nairobi se totiž nachází asi v 1600 metrech nad mořem na náhorní plošině, takže je tu sice teplé, ale příjemné klima.

Keňa

Tato bývalá britská kolonie je od 60. let nezávislou republikou s hlasitě proklamovaným demokratickým zřízením. Míra korupce a vysoká fragmentace obyvatelstva (v Keni vedle sebe žije více jak 50 různých kmenů) je na evropské poměry neskutečná, ale v optice afrických států se jedná o premianta mezi premianty. Na druhou stranu být lepší než sousedé (Tanzanie, Uganda, Etiopie, Jižní Súdán či Somálsko) není zase takovou výzvou.

Keňa - Gazela

Bezpečnost

Prvním, celkem nepříjemným zklamáním pro mne bylo, že moje toulky se musejí z bezpečnostních důvodů uskutečňovat převážně autem. Průvodce možná trochu strašil, ale chybějící chodníky a velmi organická doprava nakonec přesvědčí i ty nejodvážnější. Focení policejních, vojenských nebo vládních budov jsem si taky raději odpustila. Dále se člověk musí připravit na dvojité i trojité prohledávání, když chce navštívit supermarket či hospodu. Po zuby ozbrojení vojáci tu dnem i nocí číhají na nerudné hochy z Al-Šabáb.

Keňa - Sloni

Zdravotnictví

Po neuváženém nákupu roastbeefového sendviče v letištní hale v Mombase jsem měla tu čest s místním privatizovaným zdravotnictvím. Naštěstí jsem nezapomněla na cestovní pojištění, takže jsem byla plně kryta. Každé vyšetření si tu musíte pěkně zaplatit cash. To také platí o lécích či sepsání lékařské zprávy pro pojišťovnu. Člověk pak ocení všeobecné zdravotní pojištění bez neustálého počítání, jestli na tohle ještě mám.

Příroda je tu překrásná, lidé černí a celkem prohnaní. Anglicky se bez problémů domluvíte, pokud spustíte svahilsky, půjdou vám místní na ruku takřka ve všem. Jako běloch tu budete za msungu (v překladu ten, jehož mysl se pořád otáčí), což může být někdy únavné a vysilující, ale takový neskrývaný zájem o vás a vaši peněženku jinde už asi nezažijete.

Sdílej článek dalším cestovatelům

Komentáře

Přečtěte si další podobné články